"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Být zamilován do Krista jako apoštol Pavel (k meditaci)

Být zamilován do Krista jako apoštol Pavel
aneb proč vlastně jedna paulínská novicka píše tak často o apoštolu Pavlovi

 

Jak jsem tak začala připravovat popisky k fotkám z alba Paulínská rodina zahájila Rok apoštola Pavla, došlo mi, že ne každého napadne, že Paulínky mají něco společného s apoštolem Pavlem (tak jako s ním nemají nic společného pauláni z Vranova neboť jejich zakladatel byl sv. František z Pauly a ani „bílí paulíni“, kteří se odvozují od poustevníka Pavla) a pokud ano, pravděpodobně nebudete tušit, jak MOC mají SPOLEČNÉHO.

Bez apoštola Pavla bychom vlastně neexistovali, ikdyž Paulínská rodina vznikla a postupně se do 10 větví rozrůstala ve až 20. stol., náš zakladatel don Alberione označil apoštola Pavla za duchovního otce a zakladatele celé naší Paulínské rodiny: „Paulínské rodině vdechl život svatý Pavel, aby pokračovala v jeho díle: je to živoucí svatý Pavel, který je však dnes složen z mnoha členů. Ne my jsme si vybrali svatého Pavla, ale on si vybral a povolal nás. Chce, abychom dělali to, co by dělal on, kdyby dnes žil: milovali Boha vší silou, celým srdcem a celou myslí, milovali bližního a pro sebe si nenechali nic.“ Proto se i nejmenujeme „alberioniánky“, ale právě paulínky, správněji Dcery sv. Pavla.

Setkání s Kristem na cestě do Damašku bylo jako blesk pro Šavla z Tarsu. Ježíš Kristus vstoupil tak hluboko do jeho života, že jej od základů změnil a z pronásledovatele se stal apoštol. Pavel o podstatě zjevení na cestě do Damašku nepochybuje: z vůle Boží uviděl Pána Krista, z vůle Boží byl povolán k tomu, aby se stal Kristovým apoštolem. A ve Skutcích apoštolů a v Listech si můžeme udělat obrázek, jak vynalézavým, vytrvalým, statečným a obětavým apoštolem byl!

Ve šlépějích svatého Pavla dostal i don Alberione „nápad“, že i v naší době je nezbytné používat všechny prostředky k hlásání Božího slova. „Boží slovo není spoutáno,“ (srov. 2 Tim 2,9), ale musí znít do celého světa (Sk 8,4.25; 13,5; 18,9; 1 Sol 1,8): Boží slovo dnešním lidem dnešními prostředky. Toto se stalo životním programem bl. Alberiona a stále platí pro všechny členy Paulínské rodiny. Vize života, která vede k hlubokému a přesvědčivému: „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus“ (Gal 2,20). Obohatit se Kristem, abychom mohli darovat Krista: Krista, který nás naplňuje úplností své bytosti; Krista, kterého je třeba dávat celého; Krista, kterého je třeba hlásat všemi prostředky, zvláště moderními komunikačními prostředky, neboť i ony jsou darem Božím lidstvu, aby se skrze ně mohlo hlásat zástupům. - To je tedy specifické charisma (spiritualita i apoštolát) Dcer sv. Pavla: poznat celého Krista, žít plně Krista a hlásat Krista skrze všechny možné sdělovací prostředky všem. (Tam, kde já překládám slovy celý, plně, všechno, všem - v italštině zakladatel používá jediné slovo: tutto – prostě vše na maximum – k slávě Boží a pro spásu lidí.)

Následující text byl určen především paulínům a paulínkám, ale myslím, že v něm může nalézt inspiraci kdokoliv – třeba zjistíš, že vlastně máš s oním velkým apoštolem něco společného a nebo tě inspiruje (vyzývám tě k meditaci vybraným biblických úryvků) k nějakému konkrétnímu kroku na cestě tvého křesťanství.

Mít paulínského ducha, totiž ducha svatého Pavla, znamená:

1. zamilovat se do Krista. „Kdo nás odloučí od lásky Kristovy?“ (Řím 8,35-38);

2. uvědomit si, že od té chvíle každé přání a každý skutek vychází z Krista. „V něm žijeme, pohybujeme se a jsme“ (Sk 17,28);

3. že každé pravé obrácení (obrácení svého zraku ke Kristu – Žid 12,2) vychází z vnitřního přesvědčení, že nás Kristus vždy miluje jako první. Pavel změnil smýšlení, protože se cítil milován v době, kdy byl pronásledovatelem (Řím 5,6-11);

4. že každé pravé poznání – v biblickém smyslu slova: zkušenost života s Kristem – je možné jedině v Kristu, v němž jsou obsaženy všechny rozměry lásky: „abyste pochopili, co je skutečná šířka i délka, výška i hloubka Kristova lásky“ (Ef 3,14-21);

5. že jediným a základním přáním (ostatní jsou relativní a závisejí na něm) je znát Krista a moc jeho vzkříšení. Všechno ostatní je „ztráta“ (Flp 3,8-10);

6. cítit v hloubi srdce plamen lásky, který nás pohání, a je proto těžké se „vzpínat“ (Sk 26,14). Tento plamen není nic jiného než touha hlásat Krista všemi dostupnými prostředky, protože „Kristova láska nás má ve své moci“ (2 Kor 5,14);

7. dovolit, aby nás tento plamen strávil jako zápalnou oběť Bohu příjemnou (Řím 12,1-2), ve vědomí, že „i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme“ (2 Kor 4,16). Neboť „život je Kristus a smrt ziskem“ (Flp 1,21);

8. směřovat stále ke Kristu se stále rostoucím dynamismem až k hodině smrti, která je definitivním setkáním s ním (2 Tim 4,6-8).

Převzato ze sborníku článků bl. Alberiona členům Paulínské rodiny z let 1933-1969) „Carissimi in San Paolo“.

Když tak nad tím přemýšlím, je mi jasné, že v Roce apoštola Pavla je výzvou pro celou Paulínskou rodinu, abychom byli opravdu hodni nosit jeho jméno. Neboť není jen naším patronem, ale skutečným vzorem víry a apoštolátu. Když nám ho zakladatel dal za vzor jako toho, kdo ve skutečnosti „stvořil“ naši Paulínskou rodinu, upozornil, i na Pavlovy charakteristické vlastnosti, které máme nést dál: být lidmi plnými víry, spojovat lásku k Bohu s láskou k bližním, a jako Pavel v sobě propojovat mystiku s misijním posláním.

(Na konci tohoto jubilejního Roku apoštola Pavla možná najdu odvahu zeptat se tě, zda a jak jsme jako Dcery sv. Pavla v České republice obstály v tomto náročném úkolu…)

PS: Protože sestra Anna na oficiálních stránkách Roku sv. Pavla v českém jazyce přináší univerzální náměty ke katechezi, k prohloubení znalostí o apoštolu Pavlovi i různé texty modliteb, rozhodla jsem na tomto blogu přinášet spíše postřehy z dění v Římě a mé úvahy vyplývající z faktu, že jsem budoucí paulínka. Samozřejmě i další texty, tak jak mi čas dovolí a Duch Boží poradíJ

V následujících červencových dnech budu v naší paulínské kolébce v Albě (těš se na reportáž z Chrámu sv. Pavla), celý srpen k dispozici poutníkům v kostele San Paolo alla Regola v centru Říma (koho že to mám čekat?!) a v září doprovázet skupinu poutníků Po stopách sv. Pavla, s kterou dorazí z ČR sestra Anna… tedy v této rubrice vyhlašuji prázdniny.


Tobě je přeji také!!!

 

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio