Být zamilován do Krista jako apoštol Pavel
aneb proč vlastně jedna paulínská novicka píše tak často o apoštolu Pavlovi

Jak jsem tak začala připravovat popisky k fotkám z alba Paulínská rodina zahájila Rok apoštola Pavla, došlo mi, že ne každého napadne, že Paulínky mají něco společného s apoštolem Pavlem (tak jako s ním nemají nic společného pauláni z Vranova neboť jejich zakladatel byl sv. František z Pauly a ani „bílí paulíni“, kteří se odvozují od poustevníka Pavla) a pokud ano, pravděpodobně nebudete tušit, jak MOC mají SPOLEČNÉHO.

Bez apoštola Pavla bychom vlastně neexistovali, ikdyž Paulínská rodina vznikla a postupně se do 10 větví rozrůstala ve až 20. stol., náš zakladatel don Alberione označil apoštola Pavla za duchovního otce a zakladatele celé naší Paulínské rodiny: „Paulínské rodině vdechl život svatý Pavel, aby pokračovala v jeho díle: je to živoucí svatý Pavel, který je však dnes složen z mnoha členů. Ne my jsme si vybrali svatého Pavla, ale on si vybral a povolal nás. Chce, abychom dělali to, co by dělal on, kdyby dnes žil: milovali Boha vší silou, celým srdcem a celou myslí, milovali bližního a pro sebe si nenechali nic.“ Proto se i nejmenujeme „alberioniánky“, ale právě paulínky, správněji Dcery sv. Pavla.

Setkání s Kristem na cestě do Damašku bylo jako blesk pro Šavla z Tarsu. Ježíš Kristus vstoupil tak hluboko do jeho života, že jej od základů změnil a z pronásledovatele se stal apoštol. Pavel o podstatě zjevení na cestě do Damašku nepochybuje: z vůle Boží uviděl Pána Krista, z vůle Boží byl povolán k tomu, aby se stal Kristovým apoštolem. A ve Skutcích apoštolů a v Listech si můžeme udělat obrázek, jak vynalézavým, vytrvalým, statečným a obětavým apoštolem byl!

Ve šlépějích svatého Pavla dostal i don Alberione „nápad“, že i v naší době je nezbytné používat všechny prostředky k hlásání Božího slova. „Boží slovo není spoutáno,“ (srov. 2 Tim 2,9), ale musí znít do celého světa (Sk 8,4.25; 13,5; 18,9; 1 Sol 1,8): „Boží slovo dnešním lidem dnešními prostředky.“ Toto se stalo životním programem bl. Alberiona a stále platí pro všechny členy Paulínské rodiny. Vize života, která vede k hlubokému a přesvědčivému: „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus“ (Gal 2,20). Obohatit se Kristem, abychom mohli darovat Krista: Krista, který nás naplňuje úplností své bytosti; Krista, kterého je třeba dávat celého; Krista, kterého je třeba hlásat všemi prostředky, zvláště moderními komunikačními prostředky, neboť i ony jsou darem Božím lidstvu, aby se skrze ně mohlo hlásat zástupům. - To je tedy specifické charisma (spiritualita i apoštolát) Dcer sv. Pavla: poznat celého Krista, žít plně Krista a hlásat Krista skrze všechny možné sdělovací prostředky všem. (Tam, kde já překládám slovy celý, plně, všechno, všem - v italštině zakladatel používá jediné slovo: tutto – prostě vše na maximum – k slávě Boží a pro spásu lidí.)

Následující text byl určen především paulínům a paulínkám, ale myslím, že v něm může nalézt inspiraci kdokoliv – třeba zjistíš, že vlastně máš s oním velkým apoštolem něco společného a nebo tě inspiruje (vyzývám tě k meditaci vybraným biblických úryvků) k nějakému konkrétnímu kroku na cestě tvého křesťanství.

Mít paulínského ducha, totiž ducha svatého Pavla, znamená:

1. zamilovat se do Krista. „Kdo nás odloučí od lásky Kristovy?“ (Řím 8,35-38);

2. uvědomit si, že od té chvíle každé přání a každý skutek vychází z Krista. „V něm žijeme, pohybujeme se a jsme“ (Sk 17,28);

3. že každé pravé obrácení (obrácení svého zraku ke Kristu – Žid 12,2) vychází z vnitřního přesvědčení, že nás Kristus vždy miluje jako první. Pavel změnil smýšlení, protože se cítil milován v době, kdy byl pronásledovatelem (Řím 5,6-11);

4. že každé pravé poznání – v biblickém smyslu slova: zkušenost života s Kristem – je možné jedině v Kristu, v němž jsou obsaženy všechny rozměry lásky: „abyste pochopili, co je skutečná šířka i délka, výška i hloubka Kristova lásky“ (Ef 3,14-21);

5. že jediným a základním přáním (ostatní jsou relativní a závisejí na něm) je znát Krista a moc jeho vzkříšení. Všechno ostatní je „ztráta“ (Flp 3,8-10);

6. cítit v hloubi srdce plamen lásky, který nás pohání, a je proto těžké se „vzpínat“ (Sk 26,14). Tento plamen není nic jiného než touha hlásat Krista všemi dostupnými prostředky, protože „Kristova láska nás má ve své moci“ (2 Kor 5,14);

7. dovolit, aby nás tento plamen strávil jako zápalnou oběť Bohu příjemnou (Řím 12,1-2), ve vědomí, že „i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme“ (2 Kor 4,16). Neboť „život je Kristus a smrt ziskem“ (Flp 1,21);

8. směřovat stále ke Kristu se stále rostoucím dynamismem až k hodině smrti, která je definitivním setkáním s ním (2 Tim 4,6-8).

Převzato ze sborníku článků bl. Alberiona členům Paulínské rodiny z let 1933-1969) „Carissimi in San Paolo“.

Když tak nad tím přemýšlím, je mi jasné, že v Roce apoštola Pavla je výzvou pro celou Paulínskou rodinu, abychom byli opravdu hodni nosit jeho jméno. Neboť není jen naším patronem, ale skutečným vzorem víry a apoštolátu. Když nám ho zakladatel dal za vzor jako toho, kdo ve skutečnosti „stvořil“ naši Paulínskou rodinu, upozornil, i na Pavlovy charakteristické vlastnosti, které máme nést dál: být lidmi plnými víry, spojovat lásku k Bohu s láskou k bližním, a jako Pavel v sobě propojovat mystiku s misijním posláním.

(Na konci tohoto jubilejního Roku apoštola Pavla možná najdu odvahu zeptat se tě, zda a jak jsme jako Dcery sv. Pavla v České republice obstály v tomto náročném úkolu…)

PS: Protože sestra Anna na oficiálních stránkách Roku sv. Pavla v českém jazyce přináší univerzální náměty ke katechezi, k prohloubení znalostí o apoštolu Pavlovi i různé texty modliteb, rozhodla jsem na tomto blogu přinášet spíše postřehy z dění v Římě a mé úvahy vyplývající z faktu, že jsem budoucí paulínka. Samozřejmě i další texty, tak jak mi čas dovolí a Duch Boží poradíJ

V následujících červencových dnech budu v naší paulínské kolébce v Albě (těš se na reportáž z Chrámu sv. Pavla), celý srpen k dispozici poutníkům v kostele San Paolo alla Regola v centru Říma (koho že to mám čekat?!) a v září doprovázet skupinu poutníků Po stopách sv. Pavla, s kterou dorazí z ČR sestra Anna… tedy v této rubrice vyhlašuji prázdniny.

Tobě je přeji také!!!