Kdo by na začátku doby postní myslel, jak to letos "dopadne".  Kolik předsezetí vzalo za své, protože Pán před nás položil jinou realitu. Ale vždy v ní stojí s námi. Chcete den za dnem Svatého týdne stát vy s Ním?

Následující text (toto je úvod, na každý další den přidám vždy večer nový podnět) mi poslal jeden můj známý kněz, nikde jinde se neobjeví. Mám ho připravený pro členy modlitební on-line skupiny. Mám však od autora svolení, že ho mohu sdílet i zde na blogu. 

Čtyřicetidenní postní dobu právem chápeme jako čas přípravy na Velikonoce. Je to však čas vzdálené přípravy, kdy nám tato doba zrání (čtyřicet je biblické číslo vyjadřující čas, potřebný k uskutečnění Božího záměru!) napomáhá objevit nebo obnovit správný postoj pokání. Biblickými texty během liturgie nám ukazuje především to, že jsme hříšní a že potřebujeme vykoupení, které nám může dát pouze Bůh v Ježíši Kristu.

Svatý týden je naproti tomu blízkou přípravou, která předpokládá, že se v tomto postoji pokání již nacházím, a tak nás uvádí do hlubšího porozumění tomu, jakým způsobem se naše vykoupení uskutečňuje. I proto Svatý týden začíná Květnou nedělí, během níž se již předem čtou Pašije, líčení utrpení a smrti Ježíše Krista.

Tento Praktický průvodce Svatým týdnem chce být prostou pomůckou pro ty, kdo touží být během tohoto nejdůležitějšího týdne liturgického roku uvedeni do hlubšího porozumění tomu, jak se uskutečnilo naše vykoupení, a co to znamená pro náš každodenní život.

Na každý den obdržíte krátké zamyšlení (Poselství dne), opírající se o biblické texty liturgických čtení daného dne, které vám bude průvodcem k nabytí „všech pěti pé“ daného dne, ovšem ne oněch světských pé v nejrůznějších obměnách (např.: pohledná, poctivá, pracovitá, pořádná a prachatá, případně pravdivý, příkladný, pracovitý, přizpůsobivý a přítulný), nýbrž duchovních, nadpřirozených pé. Budete totiž vyzváni k tomu, abyste „se usadili na trojnožku tří pé“ (Prodlévání Před Pánem) a svými dvěma pažemi (Prosbou a Praxí) objali svou každodenní realitu, v níž žijete.

Prodlévání Před Pánem: Jde o nejdůležitější prvek, který zahrnuje hned tři pé. Jedná se totiž o skutečné prodlévání, takže by mělo chvíli trvat (podle možností: pět, deset, patnáct minut…); jde o prodlévání před, tedy nikoli osamělí, nýbrž „o samotě s“, v dialogickém postoji (nečtete, nýbrž nasloucháte, ne textu poselství, ale tomu, co vám skrze něj chce sdělit Přítomný); je to prodlévání před Pánem, tedy před někým, komu patříte a komu chcete radostně sloužit, neboť v tom je vaše štěstí. Tato tři pé jsou jako trojnožka, na které budete vždy stabilní (zatímco židle o čtyřech nohou se často může viklat, trojnožka je vždy pevná)!

Prosba (Přímluva): Z trojnožky prodlévání před Pánem pak lze obejmout daný den. Jednou z paží je prosba (nebo přímluva, když prosíme za druhé), kterou se můžete kdykoli během dne (klidně i vícekrát!) dotknout všeho, o čem tušíte nebo víte, že nemůžete uskutečnit sami, ale co můžete s láskou svěřit Pánu na základě prodlévání před Pánem.

Praxe: Je onou druhou paží, která naopak v denním poselství našla to, co můžete v daný den uskutečnit, a proto se o to pokoušíte. Nemusí jít o velkolepé činy; velikost našich skutků před Bohem totiž nespočívá v tom, co děláte, ale kolik lásky do svých činů vkládáte.

Poselství dne bude obsahovat jen krátké zamyšlení, nikoli návrh toho, zač máte prosit nebo oč usilovat; je na vás objevit svou vlastní prosbu a praxi na daný den, právě i během prodlévání před Pánem, buďto na základě příslušného poselství, nebo i nezávisle na něm, na základě toho, co zrovna prožíváte. Proto by se prodlévání před Pánem mělo konat buďto večer (pro následující den) nebo ráno příslušného dne.