Program letošní Katolické charismatické konference v Brně se již rozběhl na plné obrátky. Jako paulínky jsme více vzadu u knih. Účastníme se modliteb, ale přednášky si vyslechneme až z nahrávek. Přesto jsme jednu "duchovní lekci" už dostaly...
Jejím autorem je malý klučina, který nám přišel pomáhat balit "Boží slovíčko" (jako vloni i předloni). Nabídly jsme jemu i jeho kamarádům, že jim za pomoc něco dáme (tak jako i ostatním pomocníkům). Ale on odpověděl: JÁ TO DĚLÁM ZADARMO, PROTOŽE VY TO SLOVÍČKO ZADARMO TAKY DÁVÁTE!
Nedá se zapomenout na to, co řekl a že to neřekl z nijaké vypočítavosti/líbivosti, ale z upřímné dětské pravdomluvnosti. Kde se v něm však takový hluboký postřeh vzal? I když letošní motto konference je: "Udělejte všechno, co vám řekne" (Jan 2,5), pro nás dostalo ještě podtitul: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte" (Mt 10,8).
Knihy zadarmo rozdat nemůžeme, ale protože jsme stále zcela zdarma obdarovávány Bohem přímo nebo skrze lidské prostřednictví, záleží jen na nás, kdy a zda si to jako onen chlapec tak jasně uvědomíme a začneme se dělit bez očekávání nějaké odměny...
To je fotka z mobilu v příšeří, ale abyste mi věřili, že to byl skutečně docela malý kluk...
Komentáře
krásné
Musíme se jako Kristovi následovníci vyrovnat s mnoha paradoxy. Jedním z nich je otázka časné odměny.
Na jedné straně je dělník hodem své mzdy a zadržování spravedlivé mzdy je hříchem do nebe volajícím, na druhé straně jsme zadarmo dostali a zadarmo máme dávat.
Myslím, že vyrovnat se s těmito zdánlivě protichůdnými požadavky je možné jediným způsobem: každá práce pro někoho, pro nějakou věc, práce, kterou někdo šéfuje, se koná na základě jakési dohody. Ta tohoda může být nevyřčená, implicitní, rozumět se sama sebou, ale musí být vždy jasná. Za jakých podmínek to dělám. Pracuji ve mzdě, nebo zadarmo? Pokud pracuji ve mzdě, mám Bohem potvrzený nárok na slušnou a spravedlivou mzdu. Pokud pracuji zadarmo, ukládám si v nebi poklad, který moli a rez nežerou. Obojí "dignum et iustum est".
Ideálním dobrovolníkem, na kterého jsem narazil, byl Portosův sluha Mousqueton. Víte někdo, jaké měl služné? Dostával od Portose jeho obnošené (a obrácené) šatstvo a od úterka do čtvrtka měl vždy volno, aby si mohl vydělávat na živobytí.
Jako člověku neženatému mu polovina pracovního týdne bohatě stačila).
Ale jak to děláme my, katolíci? Do ostatních denominací moc v tomto ohledu nevidím.
Snažíme se odměňovat vše a každého, ale platíme blbě a kromě ekonomů a právníků patrně nikomu jinému spravedlivou mzdu neposkytujeme (jakýsi přehled mám o varhanících a kostelnících, tam to platí na 98%).
Vezl jsem tento týden kolegovi z práce na chalupu kamna. Protože mám velký auťák, do kterého se vešly. Kolega je nevěřící. Zaplatil mi ujeré pohonné hmoty a když se ptal, co je dlužen za čas a práci, řekl jsem, že nic. Hned to pochopil, poděkoval a řekl, že ví, že mou práci a můj čas by si koupit stejně nemohl dovolit, na to že by neměl. Kdyby to byl katolík, hádal by se se mnou, abych si vzal od cesta dvě stovky.
Jo, musíme se životu podle Evangelia ještě moc učit.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.