"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Letí to, letí...(2x7)

Letí to, letí...

Tak jsem před týdnem (a nebo to je ještě déle) nějak nestihla vložit další sedmero žalmů. Což zas tak nevadí, vždyť se je modlím pro sebe a "až pak" skrze ně navazuji dialog s tebou, čtenáři/příteli.

5 dnů strávených v komunitě v Milánu bylo intenzivních a zároveň velmi pohodových. (Snad se mi podaří doplnit i fotogalerii - až odezní fotománie z návštěvy B16:-). Po návratu nás čekal ponor do římského apoštolátu. Tak jako před odjezdem do ČR, i nyní pokračuji v redakci katechetických časopisů. A právě když jsem si chystala překopírovat fotky, abych je přenesla do archivu v redakci, stala se VELMI NEMILÁ VĚC. Strašlivým omylem jsem nenaformátovala flešku, ale disk, který obsahoval vše, co jsem v Praze za půl roku nafotila, napsala, přeložila... Celý týden jsem se pokoušela s vydatnou pomocí a zájmem druhých aspoň něco zachránit. Výsledek - NULA. Jednu věc jsem však "objevila".

O CO SE NEROZDĚLÍŠ S DRUHÝMI, TO ZTRATÍŠ.

Jediné, co se mi totiž podařilo získat zpátky, byly fotky, texty a prezentace, které jsem dala k dispozici druhým a tak mi je mohli přeposlat zpět. To, co jsem si syslila pro sebe, to už nemám a mít nebudu. A jen já sama dobře vím, kde jsem skutečně volila "tohle nikomu nedávej - to se ti bude hodit" a jak se mi to po pár dnech vrátilo. Že já nečtu lépe evangelium?!!!

S touto událostí je tedy spojena i prosba, pokud fotíš a dáváš své fotky na web, prosím, pošli mi na sebe link, v redakci pořád nějaké potřebuji a někdy je to až "zoufalé", jak nic nemohu najít. Samozřejmě, že bych dala vědět předem, než bych je zveřejnila.

Začala nám také domácí škola, povinnosti v komunitě, tak jak tomu bylo i předtím. Snad (ráda bych tomu) jen já nejsem úplně stejná jako předtím... Tiché pobývání před Pánem a jeho slovo má skutečně moc měnit myšlenky i srdce. Někdy mi však přijde moc těžké volit cestu, kterou On šel přede mnou...

Měl by však život smysl/cenu, hrát dvojí hru: připravovat se na sliby - k úplnému se odevzdání Pánu - a přitom si dál žít podle svého pohodlíčka?

A tak to zkouším, hledám cesty, oťukávám si sebe sama. Mám k dispozici cvičiště, v Praze mne čeká Boží bojiště (ikdyž slovo "boj" mi na to úplně nesedne).

Dvě "pravdy", které mne na tomto cvičišti provázejí - dělím se o ně, abych je neztratila :-)

Naše láska k lidem je měřítkem naší lásky k Bohu.
sv. Terezie Benedikta od kříže

Kde není láska, vlož lásku a sklidíš lásku.
sv. Jan od Kříže

(Nebude to asi náhoda, že v jejich jménu je slovo "kříž".)

 

Dost mých slov... zvu tě k další "procházce" krajinou mé duše skrze žalmy, tak jak promluvily ke mně v těchto dnech.


4. týden

21. Vždyť král doufá v Hospodina; pro milosrdenství Nejvyššího jím nic neotřese.

22a. Ty jsi mě vyvedl z života matky … Na tebe jsem odkázána už z lůna, z života mé matky, ty jsi můj Bůh.

22b. Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy.

23. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty.

24. Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.

25. Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. Každodenně skládám svou naději v tebe.

26. Nesedávám s šalebníky, nescházím se s potměšilci… Hospodine, zamiloval jsem si dům, v němž bydlíš, místo, kde má příbytek tvá sláva.


(lampa s 10 plameny symbolizující 10 větví Paulínské rodiny - jednotu v mnohosti)

5. týden

27. O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu.

28.  Vyslyš moje prosby, k tobě o pomoc teď volám… Mezi lidi svévolné mě nezařazuj.

29.  Hospodinův hlas nutí laně k porodu, sloupává z lesních stromů kůru

30. V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese. … Ukryls tvář a zděsil jsem se.

31.  Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.

32.  Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal. … řekl jsem: „Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.“ A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.

33. Hospodin ze svého pevného trůnu shlíží na všechny, kdo obývají zemi. On utvořil srdce každého z nich, on též rozumí všem jejich skutkům.

 


 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio