Milí přátelé,
v sobotu ráno odjíždíme zpátky do Říma (který pravděpodobně neopustíme až do ledna 2009). Po pěti týdnech se tak rozloučíme s klidným městečkem na severu Itálie, v kraji Piemont (v překladu: plné hor).

Alba - město, jehož název znamená v italštině okamžik dne, kdy je těsně před svítáním. Je to symbolické i pro nás prenovicky, neboť náš řeholní život je také ještě "těsně před začátkem", v lednu vstoupíme teprve do noviciátu. Alba je také místem, kde naše paulínská rodina vznikla a tak jsme opravdu začaly u kolébky (o tom bych ráda napsala až někdy příště). V názvu města jsou také schována 4 začáteční písmena slov v překladu Orel, Lev, Býk a Anděl - jsou to symboly 4 evangelistů, což je i pro nás, apoštolky Božího Slova, velmi symbolické. 

Prožily jsme zde opravdu velmi krásný čas, sama jsem to nečekala. Obě komunity (sv. Josefa, kde jsme i bydlely, a komunita Božské prozřetelnosti) nás vřele přijaly, svědčily nám svým životem, pracovitostí, modlitbou, radostí... Kromě cest po okolí na místa spjatá s našimi zakladateli a dalšími svatými (tedy lépe: blahoslavenými), jsme poznaly i další instituty z naší paulínské rodiny a společně jsme prožili okamžiky modlitby a rozhovorů. Poznaly jsme také město v čase, kdy nabízí velmi mnoho událostí, účastnily se života místní církve i naší zdejší farnosti. Myslím, že budu ještě dlouho vzpomínat a opírat se o modlitbu zdejších "duchem mladých" sester a o to, co jsem zde sama dostala od Pána.

PS:  Chcete-li, mrkněte na fotky (1 a 2). Snad na vás z nich něco málo z toho, co si nesu v srdci, dýchne.

PS2: A prosím, vzpomeňte občas v modlitbě. Ne vždy svítí slunce tak jasně, jako tady v Albě :-))) Já jsme si všechny vás, kdo jste si mě přidali do "přátel", zapsala do breviáře k žalmům a tak nezapomenu, ikdyž se třeba hned tak k signálům nedostanu (v Římě nás čeká pěkná smršť hned od neděle:-)

Díky Neposeda Andrea