Jeden z posledních večerů mého pobytu v bostonském mateřinci jsem se přidala k modlitbě našich nejstarších sester. Na úplný závěr se pravidelně modlí text, který o kousek dál překládám. Je inspirován naší spiritualitou (vedle aktivního apoštolátu lze působit v tzv. apoštolátu touhy a apoštolátu utrpení), ale nikdy jsem to neviděla aplikován takhle konkrétně a na živo. 

Já je přišla požádat, aby na mě nezapomněly (těm, které trpí Alzheimerem, to připomenou čipernější sestry). Jsem si jistá, že i když moje jméno se vytratí, v téhle modlitbě jsem stále, jako dalších 2400 sester o celém světě, přítomná.

Jako členka komunity Královny apoštolů (jméno této komunity sester seniorek) uznávám a celým srdcem přijímám apoštolát, ke kterému mě Pán volá: apoštolát modlitby, svatých tužeb, obětování se a odčiňování na úmysl dobrých povolání, posvěcení každé Dcery sv. Pavla a šíření evangelia skrze apoštolát sdělovacích prostředků. Za tímto cílem nabízím své modlitby, utrpení, radosti a činnosti každého dne. V duchu smlouvy (odkaz na zakládající historickou událost a jednu ze základních našich modliteb/postojů víry) počítám se stále přítomnou Boží milostí, spoléhajíc na jeho milosrdenství a lásku. Amen.

 

PS: řekla jsme jim o České republice, o tom, jak na tom jsme s vírou, politikou, covidem... ptaly se hodně. Takže do modliteb budete zahrnuti i vy.