Dlouho jsem stála na místě, byla apoštolsky zatuhlá, chyběla mi jiskra, neviděla jsem důvod, co a proč nového podnikat...A pak se stalo se, že jsem dostala v krátké době několik podnětů. Jeden z nich bylo napsat zamyšlení k evangeliu pro aplikaci iZIDOOR. Po modlitební konzultaci jsem ho napsala. Ale místo žádaných 1000-1500 znaků mi vznikl podstatně delší text. A tak jsem se odhodlala ho využít dál.

Nakonec z toho vznikla (a ještě stále vzniká) video-novéna. Není to teologické pojednání, je to sdílená osobní zkušenost s Duchem Svatým inspirovaná lehce tématy z jedné naší paulínské knihy a s úryvky z papežské exhortace Radujte se a jásejte o povolání ke svatosti v současném světě. Svatost je totiž dílo Ducha Svatého v nás, Duch působí/chce působit plněji v každém z nás, svatost je tedy pro každého! 

Dejme mu šanci! 
Dejme šanci sobě!

***

Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“

 

V nedělním evangeliu zazní Ježíšova výzva k učedníkům (a my mezi ně také patříme): Přijměte Ducha Svatého! Ježíš to říká poté, co vstoupí „zavřenými dveřmi ze strachu“. Jak může Bůh vstoupit do našich životů, když máme zavřeno? Skrze Ducha Svatého je to možné. Klíč, který nás zavírá, je strach, že se něco změní, že se stanou neznámé věci, že to nezvládnu… Až se budete dnes modlit, ptejte se v pravdě před Pánem, co všechno vás zavírá do sebe samých a odděluje od pokoje a radosti života v Boží přítomnosti. Proste Ducha, aby spolu s vámi pootočil klíčem a vyvedl vás ven z nevětraného teplíčka. Důvěřujte, on je mocný ty dubové dveře pootevřít anebo taky přímo rozrazit! Duch Svatý je pro každého: pro bázlivé i pro ty, co mají rádi výzvy. O tom něco vím…

Kým je Duch Svatý pro mě? Je to ten, kdo mě vede, inspiruje, někdy přímo provokuje, proměňuje zevnitř, leckdy i navzdory mé prvotní lenosti či nechuti. Uvádí mě do plnosti pravdy: o mě, o Bohu, o Božích věcech v mém zdánlivě obyčejném životě. Vede mě také k odvaze vyjít sama ze sebe, vidět druhé Ježíšovýma očima a odpouštět (dar odpuštění je spjat s dnešní evangelní nabídkou přijetí Ducha). Mohla bych pokračovat, ale to je jen můj příběh. Proč číst v cizí knize, pusťte se do psaní vaší knihy. Otevřte stránky svého života, psát bude On, druzí kolem vás se stanou čtenáři. Někdy se možná budou dít i velké věci, ale častokrát budete jen vy svědky toho, co koná. Jen vy budete vědět, že právě odpovídá na vaše tužby a otázky. Dejme mu šanci! 

Papež František v apoštolské exhortaci Radujte se a jásejte, která je věnována životu ve svatosti, vybízí každého: „Ptej se stále Ducha, co od tebe Ježíš očekává v každé chvíli tvého života a v každém rozhodnutí, které máš učinit, abys poznal, jaké místo má v tvém poslání. A dovol mu, aby v tobě utvářel to osobní tajemství, které může zrcadlit Ježíše Krista v dnešním světě. Přál bych si, abys poznal to slovo, to Ježíšovo poselství, které Bůh touží říct světu tvým životem. Nech se přetvářet, nech se obnovit Duchem, aby se to stalo možným, a aby tak nebylo promarněno tvé vzácné poslání. Pán ho dovede k naplnění i přes tvé omyly a negativní stránky, jen když nesejdeš z cesty lásky a zůstaneš stále otevřený jeho nadpřirozenému působení, které očišťuje a osvěcuje.“ (čl. 23 a 24)