Tak jsem se nakonec dočkala tří minut slávy na TV NOVA. Ani nevím, jak se ten kontaktní pořad jmenuje. Byl jen pro dobu karantény. Měla jsem něco říci o Bostonu, o situaci u nás v klášteře a vůbec v USA. Chtěla jsem mluvit o mnoha "obyčejných" věcech, ale čas byl neúprosný. Došlo na poděkování za pomoc pro sestry v Itálii od dobrovolníků z ČR. Nedošlo na "rady" neboli nějakou tu message českému národu, čehož jsem se obávala, ale nakonec jsem si to včera večer v kapli za výrazné pomoci Ducha Svatého připravila.
Tak já vám to povím tady, když už jsem si to sepsala... a budu ráda za vaše další postřehy, priority atd. Protože přeci jen já žiju mimo ČR a mimo "běžný provoz". Takže k tomu máte co říci i vy!
1) Naše zakladatelka ct.Tekla Merlová říkala, že se máme často ptát, co nového jsme se naučily, tedy nejenom ve smyslu osvojení si nových poznatků,ale co jsem zjistila o sobě, co o druhých a co o Pánu Bohu.
Co čas karantény naučil vás o sobě samých, o druhých lidech?
Zde na Signálech můžete tu otázku protáhnout dál: co vám to řeklo o vašem vztahu s Bohem?
2) Poděkujme si navzájem a uchovejme si vzpomínku, jak jsme to prožili/přežili společně. K tomu patří i omluva a odpuštění za to, co nebylo tak dobré.
3) Zachovejme si aspoň částečně to, co nám dobrého tento čas zastavení se přinesl.
Amen.
Komentáře
Já jsem si uvědomil, že stát a národ jsou si blíže, než jak jsem to dříve vnímal.
Považoval jsem otázku, zda je správné případně položit život za stát, resp. za národ, za určité dilema.
Díky korovinusu jsem si uvědomil, že je to dilema falešné:
Stát je nepřítel a národ banda svinských kreténů, kteří vesměs nestojí za jakékoliv úsilí či oběť, neboť čehokoliv se jí zlého dostane, plně si zaslouží.
Jedině se tedy lze spravedlivě obětovat za bližního.
Ano, jedině tehdy je křesťanské, správné, spasitelné (dignum et iustum) obětovat se za bližního, pokud si uvědomíme, jaký je to debil či hajzl. Protože za milé, chytré a krásné bližní se obětují i pohané.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.