Pro mě zcela nečekaně první příspěvek z USA, který vlastně nebyl ještě o ničem, ale obsahoval obrázek s myšlenkou naší spoluzakladatelky ct. Tekly Merlové, vzbudil docela velkou diskuzi.
Všechny komentáře byly k věci, a mnohé byly podnětné i pro mě. K přemýšlení, jak to vidí druzí, čím druzí žijí. Jak je důležité, v jaké životné situaci se kdo nacházíme a s jakými zkušenostmi, jaké máme předporozumění, zkušenost s Božím konáním a přítomností, aby pro nás vlastní odpověď zněla jinak...
Má reakce: Děkuji vám za poctivě promýšlené a odvážně otevřené komentáře. Ta věta je samozřejmě vytržena z kontextu, ale naše zakladatelka ji opakovala sestrám často - takže to je na celou hermeneutickou studii. Proto si i já kladu otázku, co to pro mě znamená teď a v mé situaci a zároveň co to znamená i pro naše společenství (a tím pádem pro jakékoliv společenství i jednotlivce).
Možná může být směrovkou k hledání smyslu jejího tvrzení fakt, že centrem naší spirituality je žít Ježíše(m) co nejplněji plně už teď (což zní šíleně, dosud se mi to nepodařilo přeložit do pochopitelné člověko-češtiny). Celá naše počáteční formace a pak i ta celoživotní je právě o tom: nechat žít v mé osobě Ježíše jako Pravdu (v mém myšlení), Cestu (v mém chtění) a Život (v celém mém životě jeho milostí sycena).
V následujícím dni jsem (už jen na zdi) sdílela jinou její myšlenku. A tu mám ještě "raději" a vracím se k ní často. Není to jinými slovy řečené vlastně totéž? Sestra Tekla nebyla teoložkou, byla sestrou a duchovní matkou velké začínající a pak velmi rychle rostoucí řeholní rodiny, žila z modlitby a ze svátostí, prostě tak, jak může každý, a dávala Bohu první místa (nejen to jedno) ve svém životě a vedla k tomu i další sestry. Včetně mě, skoro 40 let od své smrti.
A to jsem se dnes chystala napsat něco o sv. Valentýnu :-)))
Komentáře
Abychom správně chápali, co nám tím ct. Tekla Merlová chtěla říci, mějme na paměti, že jde o ten druh pokoje, v jakém byl náš pán Ježíš Kristus například v těchto situacích:
Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: "Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí a sevřou tě ze všech stran. Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil." Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: "Je psáno: `Můj dům bude domem modlitby´, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů."
Éch, to jsou mi obrazy. To je jako převyprávěné abstraktní umění.
"první místa, ne jen to jedno"
já mám problém přijít na to, co znamená první místo v životě a ono je jich víc prvních míst v životě éééé???
(tajně doufám, že podnětnost komentářů bude zmíněna i v dalším článku)
Odpovídám: Nejenže jedinému Bohu lze dávati první místo jedno jednoduché, místo jedno trojjediné či místa tři s ohledem na počet jeho osob jako jsou první všechna místa v první řadě kostelních lavic, lze mu také dávat mnoho prvních míst v životě, například první místo v myšlenkách, první místo v bezmyšlenkovém rozpoložení, první místo ve frontě u pokladny a tak dále.
@deFlegmatique myslim, ze prvnimi misty jsou mysleny uvedene tri Jezisovy sebedefinice Jsem Cesta Pravda a Zivot. Hned o odstavec vyse je to podrobne, neni treba zaver myslenky chapat oddelene.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.