Před 13 lety jsem začínala s blogem, spolu se začátky Signálů. Doprovázel mne po celou dobu mého italského noviciátu. Když ten skončil (za pár dní to už bude 10 let, co jsem skládala první sliby!), blog osiřel, veškerá tvůrčí i netvůrčí energie přešla do aktivit nevirtuálních v našem knihkupectví a nakladatelství a při setkávání s lidmi na přímo.
Přiznám se, že mě to trochu mrzelo, psát mě baví a dělit se o to, čím žiji, co jsem objevila, co mi bylo dno, je součástí mé paulínské DNA.
Nyní žiji v USA v mateřinci v Bostonu. Okukuji vše, co tady naše sestry podnikají. A ted jsem dostala primo za ukol znovu se vratit k virtualni komunikaci. Co vic si prat?! Muj stary notebook (ano, ten z dob noviciatu) uz prestava fungovat, ucim se na Macu a s americkou klavesnici. Prosim, omluvte zhorsenou kvalitu cteni.
Nez budu pokracovat dal, vyzkousim, kdo to cte a zda vubec cte az do konce. Pripojuji obrazek s myslenkou nasi zakladatelky Tekly Merlove.
I ja se ucim hledat (nebo spise "zit") raj uz zde na zemi.
Jak se to dari vam, kde ho nachazite, jak ho hledate, hledate vubec?
Podelme se navzajem...
(Komentare mimo tema si vyhrazuji mazat.)
Komentáře
Raj je, ked vo vztahoch medzi ludmi zavladne laskavost a milosrdenstvo. Snaha o porozumenie. Cim som starsia, tym viac do hladam a chapem, ako najhbsi stav bytia. Spocinutie v pokojnom objati. Nieco, co sa neda vyslovit, ale zazit v tichu.
Stale viac je aj otazok. Dnes mal pohreb nas znamy. Mal 33 rokov. Ako dieta bol tyrany, socialne slabsie prostredie. Ked sa ozenil, postavil na vlastne nohy, vzal hypoteku a zacal opravovat dom, rakovina ho doslova stravila. Zostalo 2-rocne dieta bez otca, manzelka s velkymi dlhmi a mama, co pochovala syna. Preco nemal sancu najst si kusok svojho raja ma zemi?
Pro mě je rájem úsměv a čistá radost hlavně našich dětí (ale také dětí druhých), určitě je jím víc věcí...třeba společná radost nad dobrým dílem, hlavně asi sdílení radosti s druhými.
A úplně náhodou jsem na to narazila dnes v Amoris Laetitia: "Nejsilnější radosti v životě vznikají tehdy, když můžeme způsobit štěstí druhých jako předchuť nebe."
Jo a taky jsem kochací typ. V čisté přírodě nebo před některým uměleckým dílem se cítím také jako v ráji, ale ty mezilidské vztahy určitě vedou. „Existuje jediný opravdový luxus, a tím jsou mezilidské vztahy“ Saint-Exupéry
A ještě taky, když jsme u těch uměleckých děl tak má na mě tento vliv určitě hudba. Mám to často u Händela a Rovenského (třeba https://www.youtube.com/watch?v=rSmQ6Cn59iY), a jiných. A nemusí být jen duchovní. Pardon trochu jsem se rozjela.:D
Ráj na zemi se dá najít na mnoha místech s krásnou přírodou - pokud to člověk dokáže vidět a nese si v sobě pokoj.
Ráj na zemi se dá najít v harmonickém manželství.
A asi i v některém umění - hudbě, architektuře - na mě tak působí někdy třeba gotika...
Vztahy, místa, kouzlo okamžiku, pocit dokonalého štěstí, dárek, objetí, nezištná pomoc, myšlenka, pokoj v duši, tiché setrvání před svatostánkem ...
Ráj na zemi vnímám, když zakouším Boží blízkost a jeho přítomnost - ve svátostech i v běžných denních situacích...
Raj na zemi? To je pro mě asi potkat Boha ve svém srdci a cítit pokoj. Pocítit uvnitř domov. Takovy pokoj, který dává sílu a potom se promítá do všeho, co potká člověk cestou ..k Raji
A je vlastně hodně zvláštní, že v předešlých dobách viděli lide, světci, svatí po otcové Ráj jako konkrétní místo na zemi. Uzemi. Misto. Vidět Ráj jako stav nebo prožitek , je poměrně novodoby způsob nazírání Rsje
Pokud by někoho zajímalo
https://argo.cz/knihy/dejiny-raje-zahrada-rozkose/
Nebe jsem zažil rovněž v Americe, ale té Střední - před rokem v Panamě. Dostalo se mi lásky, přijetí, radosti a spolu se sestrami a bratry z celého světa jsme společně chválili Pána. V Nebi bude bonusem to, že nebude jazyková bariéra a nebudou nás hlídat policajti :-)
@suposlav tak, řeč je o Ráji. A ten se opravdu dá zakusit i na zemi bez policajtů. Asi podle toho, v čem vidí kdo Ráj. Jan říkám. Já ho vnímám a zakouším jako vnitřní klid. Niterný pokoj. A skrze takový pokoj je potom celý svět Rajskou zahradou a lidé andělé :).
Procitajic komentáře, vidím že jsem tu nějak snad jedina, kdo Ráj nachází ve vnitřním pokoji s klidu a ne prvotně mezi lidmi? Jako bych mela všechno obráceně. K lidem vychazim skrze zkušenost Raje, zatímco vam cestu do Ráje umožňují lide. Zvlastni nakolik jsme všichni jiní...a krásné.
@KMirjam: Myslím, že se to navzájem nevylučuje a mnohdy je asi těžké určit co je příčina a co následek. Vnitřní pokoj vnímám ani ne tak jako prostředek, jako spíše "doprovodný jev" někdy i ukazatel, kterému může předcházet harmonická chvilka mezi lidmi, čerpání z přírody, umění, modlitby, atd. Ale zároveň asi také člověk potřebuje "nastavené" nitro, k tomu, aby mohl ten vnitřní pokoj, radost, atd. nacházet a zakoušet i ve světě a z něho zase čerpat. Ale "původcem" je samozřejmě jen Jediný, se kterým se můžeme potkat uvnitř i vně.:)
Hledat ráj na Zemi, asi jsem se doposud o to nijak cíleně nesnažila, takze dekuji za impuls - pro me to znamená asi duchovní napojeni na nebeského Otce a jeho milující a milosrdné srdce...
Je-li možný prožitek ráje na zemi, je vykoupen pozapomínáním na pekla jiných.
Vše, co prožíváte na zemi a co lze prožít (snad s výjimkou nějakých mimořádných zážitků mystiků) lze charakterizovat slovy "oko vidělo, ucho slyšelo a na mysl přišlo".
Proto to nemůže být ráj.
Pokud by to měl být ráj, tak Ježíš kecal.
"Nez budu pokracovat dal, vyzkousim, kdo to cte a zda vubec cte az do konce."
JiKu to čte, můžete pokračovat.
Záleží i jak se oko dívá, jak ucho naslouchá..."hledejte a naleznete" Jistě není to čistá a dokonalá podoba ráje se vším všudy, je to jeho předchuť, odlesk v člověku, který byl stvořen k obrazu Božímu a v přírodě - stvoření, ve kterém se zrcadlí podoba stvořitele a jeho přítomnost.
Jak by k tomu ale přišel panbůh, ptám se. Vyhnal Adama z Ráje, zem kvůli němu proklel - a najednou by lidi chtěli mít tady jakousi ochutnávku :-)
člověku, který byl stvořen k obrazu Božímu
To je jen půlka pravdy.
Ta druhá není dnes tak populární.
Člověk není dnes takový, jakým jej Bůh stvořil, ale s porušenou, padlou přirozeností.
Prostě člověk dneška je JINÝ, než stvořen k obrazu Božímu.
Jistě, slovo "předchuť" je použitelné.
Rádo se tady vaří. Řekněme tedy třeba bramborák. Co je předchuť bramboráku? Syrové neoprané brambory? Oloupané? Nastrouhané? S přidanou moukou? S přidanou moukou, česnekem, solí a majoránkou? Nedopečené?
A navíc: Můžeme-li v některých lidech spatřovat předchuť ráje, stejně oprávněně můžeme v jiných spatřovat předchuť pekla.
Ať tak či onak, předchuť bramboráku není bramborák. A trvám na tom, že nezávisle na tom, jak se oko dívá, ucho naslouchá a jazyk chutná.
@jk-s: Hledat nebe na zemi je odvěké lidské pokušení.
@JiKu Koneckonců podle genesis to vypadalo, že ztracený ráj je skutečně na zemi, cheruby s plamennými meči před ráj by pánbůh nepostavil zbytečně :-)
Tak mě napadá, jestli to nakonec ct. Tekla Merlová nemyslela takto doslovně.
@Neposeda Vím, že to může vypadat jako provokace, ale k tématu to je
"@Neposeda Vím, že to může vypadat jako provokace, ale k tématu to je"
Copak se vám za ten komentář modlila, nebo jej jinak komentovala, že se tady tak do vzduchu hájíte?
Jestli se mi za komentář modlila, to netuším. Nehájím sebe, ale ten svůj komentář, protože může vypadat jako provokace.
Tak mě napadá, jestli to nakonec ct. Tekla Merlová nemyslela takto doslovně.
S morální jistotou to takhle doslovně nemyslela.
Asi ne. Ale abych se podělil a nenechal nezodpovězenou otázku, kterou nám položila @Neposeda: Ráj už zde na zemi nehledám ani doslovný, ani v přeneseném slova smyslu, a dokonce ke své ostudě nehledám ani cestu víry k ráji, který sliboval Ježíš dobrému lotru.
Ono to bude tak, že ct. Tekla Merlová se vyjádřila metaforou, konkrétně hyperbolou.
Asi v tom smyslu, že pobývání/prožívání může být buď blažené, neutrální, nebo úkorné.
A ráj je svrchovaně blažené.
Na zemi lze pobývat jen částečně blaženě, a to lze metaforicky označit za ráj.
Jak to ale vyjádřit, aby bylo zřejmé, že jde o hyperbolu?
Mohlo by se ten "ráj" dát do uvozovek. Ale to by nemělo ty grády. Ty grády, tu provokativnost (minimálně provokování k zamyšlení nad významem té věty) to má jen bez nich.
Prostě vyslovila takovou tu moderní větu obvyklého teologického typu, která může být pochopena dobře, ale i špatně.
A JiKu nemá tyhle věty rád, protože ze zkušenosti ví, že může-li být věta pochopena špatně, tak se vždy najdou nezanedbatelní, kteří ji špatně pochopí.
A jak hledá takový "ráj" JiKu?
Snaží se řídit radami a náhledy žalmisty v žalmu 84(83).
Já jsem naštěstí zanedbatelný, ale i věta pochopená dobře (pochopena v tom významu, v jakém byla myšlena), může (nemusí) být špatným pochopením toho, co Ježíš očekával od těch, kteří ho chtějí následovat.
Každopádně Ježíš přinejmenším užíval jinou terminologii, pokud by se jeho výzvy k hledání Božího (nebeského) království daly nazvat "žitím" ráje na zemi, což přece jen vyznívá jinak než žití království kladoucího nároky.
Existuje ještě taková jedna hodně ošklivá interpretace:
Co je charakteristické pro ráj (na rozdíl od jiných stavů)? Je to příjemné. Kdežto peklo a očistec jsou místa (stavy?) nepříjemná.
Tedy kdo to umí, kdo žije správně, kdo má to správné know-how, kdo úspěšně hledá ten ráj na zemi, ten prožívá příjemný život.
Ergo (logickým obratem), neprožíváš-li život příjemně, jsi nemehlo, které se nesnaží, nebo to neumí. Život mimo příjemnost (mimo tento ráj na zemi) je defektní.
Opakuji, považuji to za špatnou interpretaci proneseného. Ale interpretaci možnou. Proti ní ta formulace není nijak zabezpečena.
Řekněte to někdo psycho-kat a vyškrábe vám (právem) voči.
A ještě jedna formulačně-logická perlička.
Neposeda se ptá, jak ten ráj na zemi hledáme.
Ale to není třeba. Třeba je jej umět nacházet.
Hledání není pro umění nacházet ani nutná, ani postačující podmínka.
PS: Mám dokonce takový dojem (ale to je fakt jen dojem), že hledání ráje na zemi je pro nacházení ráje na zemi vyloženě kontraproduktivní.
Špatné interpretace je ale docela zábavné vymýšlet. Jak kupříkladu víme, v ráji byl kromě nejzchytralejší ze vší polní zvěře - a jistě tam dosud je - také strom poznání. A je tak lákavé ochutnat … i tady na zemi ...
Špatné interpretace je ale docela zábavné vymýšlet.
Ale zábavné je příjemné, takže JiKu nachází ráj na zemi v hledání/vymýšlení špatných interpretací. :-)
To jsme se ale hezky podělili :-)
@JiKu: Myslím, že se mýlíte.
1. Je řeč o hledání ráje, takže určitě neopomíjím druhou stránku, když hovořím o hledání ráje a nikoli hledání pekla a toho padlého v nás. A navíc nebyla řeč ani o celé lidské přirozenosti.
To víte, někdo hledá a zaměřuje se na to dobré v nás i okolo a někdo na ten opak.
2. Boží obraz v nás je jistě porušený, ale nikoli ztracený. Co bylo jednou stvořeno, nemůže být "přestvořeno". To by bylo nové stvoření, nikoli však Boží.
Ráj je pro mě svoboda, pokoj v duši, žádný strach.
Všem díky za diskuzi. Více o tom v dalším blogovém příspěvku: https://neposeda.signaly.cz/2002/prvni-prispevek-vzbudil-velkou-diskuzi
Ráj - blaženost, prožitek něčeho příjemného.
A není ráj spíš to, že je tam Bůh? Tam, kde je Bůh, tam je ráj. Ježíš je Bůh. A máme ho v každém kostele. Pokud tedy někdy dělám něco jako že chci najít ráj, přiblížit se mu... tak jdu prostě za Ježíšem (ve svatostánku). A pak jsou další známé cesty přiblížení se Bohu - modlitba, půst, skutky lásky vůči bližnímu. Klasika. Někdy je to lidsky nepříjemné, ale duši to dělá dobře. Takže vlastně na jistě hlubší rovině příjemné, možná spíš blaho-dárné.
Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo... To je pravda. Ale Ježíš říkal i jiný divný věci. Jako třeba: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?" nebo výroky o tom, že Boží království se příblížilo, už vás zasáhlo, je mezi vámi...
Je to mimo ztotožňovat ráj s Božím královstvím? Pro mě ne. A pojem Boží království ve mně nevyvolává nutně představu něčeho příjemného. Je to něco, co přichází v moci. Pro ty, kteří jsou, řekněme biblicky, zapsáni v knize života, je to asi dobrý. Ale pro někoho jinýho to třeba moc dobrý není. A dovedu si představit, že to člověk může vnímat i s jistým prožitkem něčeho až děsivého (i když je to pro něj dobrý, asi jako když učedníci viděli Ježíše kráčet po vodě nebo byli svědky zázračného rybolovu? Tak velmi to člověka přesahuje, až ho to tlačí na kolena. To se neztotožňuje s představou dovolené v tropech (což by byl v mých očích takový profánní ráj na zemi.))
Kontrolní otázka: Použil někdy Ježíš slov ráj? Kdy, kde?
..." jeste dnes budes se mnou v raji... "
Jinak nevim, jestli " mame Boha v kazdem kostele" ... trosku mi to prijde jako rict "banany mame v kazde vecerce" omluvam se. Ale ta samozrejmost me hodne zarazila. Jakoby to bylo spotrebni zbozi.
Jo a počkat. To s tím okem a uchem... To neřekl Ježíš. To je v listě Korintským, citace nějakých Písem. A Pavel jako mystik nejspíš okusil ráj a tudíž to mohl porovnat s tím, co se dá vidět a slyšet přirozenými smysly.
Ježíš zdůrazňuje spíš přiblížení se Božího království. Na mnoha místech.
Co je na samozřejmosti spotřebního? :) Já tomu prostě věřím. Vy ne?
KMirjam: Správná odpověď! A k tématu mi přišel docela zajímavý tento rozbor. Tak třeba taky někoho zaujme: http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=2975
@Kollenka věříte " že Boha máme v každém kostele" Jistě, i tam se dá najit. Ale domnívám se ze především nejen tam, a stejně tak za druhé ne tak samozřejme a automaticky. Ale 8 pokud byste měla na mysli, jakože asi máte, Boha jakožto proměněný chléb, pak ani tam nevidím na místě takové vyjádření. Tělo Kristovo přijímáme, vyžaduje tedy naší aktivní ucast. Neužíváme ho jako tabletku proti chřipce.
Samotne proměňování přeci není úkon mechanický, ani magický. Nýbrž mystický a jako takové je nesamozrejme, tajemné a transsubstaciacni mysterium probíhá pokaždé jedinečně, v konkrétní okamžiky,v němž se protíná casne a věčne, nebeské a pozemske. Asi tak
Asi onak
@Kollenka: Napadá mě, proč by se zakoušení Boží blízkosti (ráje) nebylo slučitelné s dovolenou v tropech?:)
Jinak to, co jste napsala zcela nerozporuji. Věřím, že Kristus je přítomný i v oběti a utrpení, jeho blízkost lze nepochybně zažít na kolenou. Ale věřím, že nejen tehdy. Věřím, že skutečná krása a dobro zde na zemi, ukazuje na vysoce převyšující krásu a dobro na věčnosti.:)
Věřím, že skutečná krása a dobro zde na zemi, ukazuje na vysoce převyšující krásu a dobro na věčnosti.
Ale to tu nikdo nerozporuje.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.