Pokud jste někdy cestovali letadlem, víte, že se musíte odbavit a pak projít kontrolou, kde si na vaše zavazadla posvítí rentgenem a i vás prověří, zda něco neukrýváte… Což si takhle udělat svůj security check během dne?! Copak si nesu za závaží s sebou? Co mě tíží, co ukrývám před druhými i sebou samou? Položme si třeba otázku: Jak právě prožíváš tento okamžik? Jsi nervózní? Proč? Odevzdej to Pánu, popros o dar odvahy a za osobu, kterou máš za chvíli potkat, se pomodli. Jsi naštvaná? Popros o dar pokoje a jdi se té sestře omluvit, otři to nádobí, i když není po tobě. Podařilo se ti něco? Vzdej Pánu chválu za to, že to umíš a že ti pomohl, poděkuj za ty, kdo tě to naučili.

Pamatujete si na adventní budík (článek z prosince), který bylo třeba nastavit na Ježíše? Co třeba tyto dvě „metody“ spojit? Jinak je dobré security check konat např. cestou do školy a ze školy, ve frontě na oběd, ve chvilce navíc, než začne mše svatá…  

Tenhle security check není jen pro dobu postní, je důležitý pro náš duchovní, ale i obyčejně lidský růst. V minulých dvou tisíciletích se mu říkalo zpytování svědomí, které však často zůstávalo jen u věcí negativních a u toho, co se už stalo, ale tenhle způsob se týká i kontroly DOPŘEDU (tzv. preventivní zpytování svědomí). Bez zpytování nejel duchovní vlak. A tak tomu je i dnes. A je ještě potřebnější, protože dnes žijete v takové rychlosti, že nebýt kontroly na letištích, skáčeme z taxíka rovnou do letadla a ani nevíme, že už jsme v jiné zemi… (nejen geograficky, ale třeba i emočně či duchovně atd.)

P.S.: Tak jako v adventu budu ráda, když mi někdo napíše, že to zkusil a jak to šlo… už teď se modlím za ty odvážné cestovatele!