Z Andrejčina deníčku

• Vznik a rozvoj

Řeholní kongregaci Dcer sv. Pavla (zkratka FSP) založil blahoslavený Jakub Alberione (1884–1971) v severní Itálii roku 1915. Alberione již jako seminarista vnímal, že nová doba potřebuje nové prostředky apoštolátu a že stále širší možnosti tisku a sdělovacích prostředků otevírají hlásání evangelia nové horizonty. Když byl Jakub Alberione vysvěcen na kněze, jeho touha hlásat evangelium těmi nejnovějšími sdělovacími prostředky a pronikat moderní kulturu světlem Kristova evangelia, začala nabývat konkrétní podoby. V roce 1914 kolem sebe shromáždil skupinu chlapců a začal je duchovně i prakticky připravovat na neobvyklé poslání, takže již brzy zahájily činnost vydavatelství a malé tiskárny. Již o rok později pověřil obdobným posláním i několik mladých dívek a začal je formovat k řeholnímu životu. Této skupince zasvěcených žen začali lidé velmi brzy spontánně říkat Dcery sv. Pavla. V roce 1953 se nová kongregace schvalovacím dekretem papeže Pia XII. stala kongregací papežského práva. Mezi prvními Dcerami sv. Pavla pro svou duchovní hloubku zvlášť vynikala Teresa Merlová, řeholním jménem sestra Tekla (1894–1964), která od začátku až do své smrti zastávala funkci generální představené. Velmi dobře porozuměla intuicím zakladatele a dovedla je zprostředkovávat svým spolusestrám, a proto je považována za spoluzakladatelku kongregace.

V současnosti sestry působí ve více než 50 zemích celého světa. V České republice jsou přítomny od roku 1993. Posláním Dcer sv. Pavla je prožívat své řeholní zasvěcení a apoštolsky působit v oblasti všech sdělovacích prostředků. Tisk, rádio, televize, veškeré audiovizuální nosiče, internet a všechny analogové sdělovací prostředky i digitální média představují pro paulínky prostředky k hlásání evangelia a práce s těmito prostředky je pro něautentickou cestou svatosti.
Kongregace Dcer sv. Pavla je součástí tzv. Paulínské rodiny, do níž patří mužská řeholní kongregace se stejným zaměřením, další 3 ženské kongregace (každá se specifickým zaměřením), 4 sekulární instituty (pro svobodné muže, pro svobodné ženy, pro manželské páry a pro diecézní kněze) a jedno laické sdružení.

• Organizační struktura

Institut vede generální představená, která se svou generální radou (6 sester z různých zemí) sídlí v Římě. Kongregace je rozdělena na provincie a menší delegatury. Pražská komunita vytváří delegaturu spolu s komunitami v Německu a v Polsku.

Podívejte se na pořad z cyklu Zasvěcení, který byl věnován právě bám: http://cli.gs/vvsfov0

• Charakteristika

Dcery sv. Pavla jsou apoštolskou kongregací papežského práva, která má vlastní řeholní pravidla a specifickou spiritualitu. V centru této spirituality je vztah k Ježíši Mistru, jenž se v Janově evangeliu označil za Cestu, Pravdu a Život. Důležitým prvkem duchovního života je každodenní rozjímání Božího slova a hodinová eucharistická adorace.

Významným rysem paulínské spirituality je vztah k Panně Marii, Královně apoštolů. Ona, Matka vtěleného Slova, je pro paulínky vzorem, jak mají přijímat Boží slovo, uchovávat je ve svém srdci, rozjímat o něm a přinášet je všem lidem. Blahoslavený Jakub Alberione zdůrazňoval, že apoštol je ten, kdo přináší světu Krista Spasitele. Maria porodila světu Spasitele, a proto je apoštolkou v tom nejhlubším smyslu slova a zasluhuje si titul Královna apoštolů.
Nepostradatelným vzorem a duchovním inspirátorem paulínské spirituality je apoštol Pavel, a to nejen pro svou neúnavnou misijní horlivost, ale zejména pro svůj vztah ke Kristu. Cílem paulínské spirituality je taková jednota s Kristem, že člověk může stejně jako Pavel říci: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus“ (Gal 2,20). 

• Činnost

V České republice sestry provozují nakladatelství známé pod značkou Paulínky. V Praze mají též stejnojmenné knihkupectví. Věnují se tedy všem činnostem, které souvisí s nakladatelskou a knihkupeckou prací, s produkcí audiovizuálních nosičů či s provozem internetových stránek. Pro Dcery sv. Pavla však tato činnost není pouhou firemní agendou, ale především apoštolskou aktivitou, kterou se snaží neustále prožívat ve světle kontemplace a modlitby.

• Řeholní oděv

V České republice je řeholní oděv Dcer sv. Pavla tvořen modrou sukní s vestičkou a světlou halenkou. Charakteristickým znakem všech paulínek na celém světě je přívěšek na krku, který dostávají při složení prvních slibů. Je ve tvaru stejnoramenného kříže. Jeho horizontální rameno tvoří otevřená kniha Písma a vertikální rameno představuje stožár vysílací stanice jako symbol sdělovacích prostředků. Rubová strana kříže nese vyobrazení apoštola Pavla s latinským nápisem „secundum evangelium meum“ („podle mého evangelia“, srov. Řím 2,16).

• Přijímání nových členů a formace

K prožívání paulínského povolání je kromě dostatečného psychického a fyzického zdraví žádoucí cit pro svátostný život v jednotě s církví, smysl pro osobní modlitbu a apoštolát, učenlivost, otevřenost, schopnost žít v komunitě a spolupracovat s druhými. Věk zájemkyně o řeholní život v této kongregaci by měl být mezi 18–30 lety. V době kandidatury (přibližně 1 rok) a postulátu (1–2 roky) kandidátka blíže poznává řeholní společenství a prohlubuje svou lidskou i křesťanskou zralost. Klíčové formační období představuje noviciát. Ten trvá dva roky. Obsahem noviciátu je intenzivní duchovní i lidská příprava na zralé a zodpovědné přijetí veřejných závazků řeholního života, které jsou obsaženy ve slibu chudoby, čistoty a poslušnosti. Po absolvování noviciátu se řeholní sliby skládají nejprve na jeden rok a po dobu cca 6 let se pravidelně obnovují. V tomto období (tzv. juniorát) sestry obvykle absolvují též teologická studia. Na závěr juniorátu se skládají doživotní (tzv. „věčné“) sliby.

Poslední dvě neoprofesky letošního roku v Evropě.