"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Drobnost, kterou ve správný čas Pán použil

Do redakce doputoval dopis, který obdržel jeden kněz. Přeposlal nám ho, abychom jeho zveřejněním povzbudili i další. (Některé pasáže a jména osob a míst jsou záměrně vynechána.)

Chvála Kristu,
nevím, jestli si na mě ještě pamatujete, už je to přeci jen rok, co jsem byla v L. Přesto si myslím, že mi ten výlet změnil život. Tehdy jsme k Vám přijeli zpívat. 
Do scholy jsem chodila už jako malá, ale potom ji jeden kněz rozpustil za velmi zlých okolností. Odmala tak ve mně zůstalo trauma nejen z toho, co se stalo se scholou, kterou jsem měla tolik ráda, ale také z dalších věcí, které ten člověk provedl. Proto jsem se také zasekla. Když se u nás schola opět obnovila, začala jsem pomalu a znova chodit do kostela, ale s velkým blokem a s tím, že k přijímání a ke zpovědi už nepůjdu. Každý mě přemlouval, domlouval, radil… Nic to nebylo platné, protože jsem v sobě nedokázala překonat tu křivdu. S postupem času jsem se chtěla i vracet, ale pořád to bylo málo, abych udělala rozhodující krok a vrátila se k Pánu a svátostem, i když mi bylo líto, že všichni jdou k přijímání a já jsem mezi nimi jako černá ovce. 
Především Vám ale píšu proto, abych Vám poděkovala, nejen proto jak jste nás pěkně přivítal, ale hlavně kvůli dárku, který jsem dostala – duchovní vitaminy :-), křížek a růženeček na cesty. Poctivě jsem si přečetla „příbalový leták“, zasmála se nad veselými poznámkami a schovala ho do batohu, zrovna do kapsy, kam moc často nechodím. Po čase jsem se přehrabovala v batohu a objevila poklad, který se mnou chodil na výlety i do školy… A když jsem se v noci bála sama v domě, tak jsem si růženec dala pod polštář nebo se ho občas i pomodlila. S postupem času jsem se modlila častěji, křížek nosila stále v batohu a začala jsem být s pomocí mých nových věřících kamarádek na privátě více a více „nalomená“. Nakonec jsem šla pár dní před Vánocemi po deseti letech ke zpovědi a ten zážitek byl nepopsatelný. Nyní navštěvuji společenství v B., kam chodím do školy, a s novými kamarády zažívám hezké chvíle. Vidím, jak mě má Pán moc rád, kolik mi daroval milostí a pomohl přestát velmi těžké životní situace, které se od těch Vánoc sešly. Navíc budu teď v létě spolu s kamarády z O. biřmovaná. Nacházím v Pánu útěchu a oporu. Také si myslím, že nebýt tehdy toho malého dárku… Ale to ví asi jen Pán :-). 
Děkuji za Vás, takových kněží je málo, snad Vás potěší a posílí vědomí, že jste pomohl vrátit jednu ztracenou ovečku do stáda.
Přeji Vám hodně sil ve Vaší náročné službě!
X. Y.

***

Za naše nakladatelství můžeme jen dodat, že od září jsou tyto "duchovní vitaminy" v distribuční síti karmelitánských knihkupectví.

Nebo jsou u nás: http://www.paulinky.cz/obchod/detail/Spes-vitae-Nadeje-zivota

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio