Vybrala jsem úryvek z chystané knihy "Radost z víry" od Benedikta XVI., na které právě děláme. Téma úryvku dobře ladí s papežovým postním poselstvím

Používáme zatím obálku našich bratří paulínů z italského originálu.

 

V tomto světě všechno pomíjí. Ve věčnosti zůstává pouze láska. Využijme příhodné postní doby, abychom prověřili, zda všechno v našem osobním životě i v církevních aktivitách, do nichž jsme začleněni, je opravdu vedeno láskou a k lásce také směřuje. 
První úkon, který Maria učinila poté, co přijala poselství od anděla, spočíval v tom, že spěchala do domu své příbuzné Alžběty, aby jí mohla poskytnout svou službu (srov. Lk 1,39). To, co svatá Panna vykonala, bylo projevem opravdové, pokorné a odvážné lásky, jejíž pohnutkou byla víra v Boží Slovo a také vnitřní působení Ducha svatého. Ten, kdo miluje, zapomíná sám na sebe a pouští se do služby bližnímu. Přesně v tom je tedy Maria vzorem pro církev! Každá církevní komunita je podobně jako Kristova Matka povolána k tomu, aby s velkou ochotou přijímala mysterium Boha, jenž přichází, aby v ní přebýval a aby ji vedl po cestách lásky. To je také cesta, na které jsem chtěl zahájit svůj pontifikát, když jsem ve své první encyklice Deus caritas est vyzval všecky, aby budovali církev v lásce jako „komunitu lásky“.

 

Malá inventura toho, co od papeže ještě máme, a co prošlo "mýma" rukama v redakci a nebo při inventuře: