Je sjednocení křesťanů blízko?

Již v pátek začne Týden modliteb za jednotu křesťanů. Jeho téma je inspirováno úryvkem z knihy proroka Micheáše: „Co od nás Hospodin žádá?" (srov. Mich 6,6-8). O. Clément v knize Jiné slunce přináší svou zkušenost... (vybrám z ní 4 úryvky).

My, pravoslavní věřící na Západě, jsme jako zrnka, která se nemusejí vnucovat ani izolovat, ale musejí proniknout do této země, do této historie, kam je Bůh zasel. Proniknout do země, aby zemřela, a chce-li Bůh, aby se znovu zrodila a připojila se, napomáhala všem zárodkům jednoty, všem hnutím usilujícím o obrození. Aby došlo ke vzkříšení bez ohledu na to, jakou formu na sebe vezme, o tom my nerozhodujeme.

Víc než ekumenismus jde o znovuvynoření jednotné církve. Mezi neurčitě křesťanskými, relativistickými, bojovnými masami tvrdého srdce, zabranými především do potvrzování vlastní identity, je proud mužů a žen lnoucích zároveň k hloubce a otevřenosti.

Tušení, že se ke slovu dostane kairos, hluboká proměna křesťanství, konec, který ústí v počátek, smrt, která vyúsťuje ve vzkříšení. Skutečné rozdělení už nepanuje mezi vyznáními, ale uvnitř každé konfese, mezi těmi, kteří se křečovitě drží minulosti křesťanství a své identity vymezující se vůči druhému, a těmi, kteří s otevřeným srdcem vyhlížejí kairos tvůrčí silou naplněného znovuvynoření jednotné církve…

Je sjednocení křesťanů blízko? Nevím, ale vím, že se odehrává už dnes, v našich myslích, našich srdcích, naší modlitbě a v samotném našem očekávání.