"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Zůstat člověkem

Přátelé, zvl. okolí Prahy, nemám na to, abych vybírala jméno po jménu a posílala pozvánky. Učiním to tedy takto. Tím se informace dostane i k jiným. A třeba zaujme také...

Zůstat člověkem 

Nakladatelství Paulínky zve na večer s názvem „Zůstat člověkem“ u příležitosti vydání knihy Wandy Półtawské A bojím se snů. Kniha zachycuje události autorčina uvěznění a pobyt v koncentračním táboře Ravensbrück. Je svědectvím o tom, čeho se člověk dokáže dopustit na druhém člověku, ale také ukazuje, že i uprostřed pekla lze zůstat člověkem. Hosty večera budou Marek Orko Vácha a Jaroslava Skleničková, nejmladší z lidických žen, která se v koncentračním táboře s W. Półtawskou potkala.
Setkání se koná 3. prosince od 19:15 v refektáři františkánského kláštera při kostelu Panny Marie Sněžné v Praze 1, Jungmannovo nám. 18. Vstup bude vyznačen. Předpokládaný konec ve 20:30. Vstup zdarma.

Jako hosté vystoupí:

J. Šubrt: představení autorky, překladatel a redaktor Katolického týdeníku;
M. Ruczaj: kontext a dokumentace pokusů, zástupce Polského institutu;
J. Skleničková: konkrétní momenty ze života v lágru a s Polkami, nejmladší z žen, které byly do Lidic odvezeny, v současnosti poslední z žijících pamětnic;
M. Vácha: zamyšlení nad tématem „Zůstat člověkem“, kněz, biolog, vysokoškolský pedagog, spisovatel.
Úryvky z knihy čtou studentky 3. ročníku DAMU: M. Radová a T. Krippnerová.
Hudební vstupy studenti a absolventi HAMU: M. Mašlaňová a M. Polášek a P. Mašlaň.
Večerem provází sestra Andrea Hýblová FSP.

Z předmluvy Marka Váchy ke knize:

Kniha Wandy Półtawské je hořkou výpovědí o boji za lidskou důstojnost, kterou se systém, se vší svou inteligencí, silou a nadřazeností snaží v člověku důmyslně zničit. Ve vyprávění sledujeme autorku od zatčení, přes dlouhé roky věznění, jehož jednotlivosti jsou mimo naši fantazii, sledujeme příběh, kterému by nebylo možné věřit, kdybychom z četné faktografické literatury neměli potvrzeno, že právě takto se vše stalo. A když už čtenář doufá ve šťastný konec a tábor je konečně volný, přichází cesta domů, cesta plná napětí a vybičovaných nervů. A pak, po návratu a na svobodě, sny, v nichž se dívky, které opustily koncentrační tábor, do něj znovu vrací. Odtud i název knihy.
Po přečtení tohoto svědectví ztratí člověk víru, avšak nikoli víru v Boha, nýbrž víru v člověka. Otázka totiž nestojí, kde byl Bůh během oněch strašných lékařských experimentů a následných poprav, nýbrž kde byl člověk. A přesto lidství a víra v člověka nějak podivuhodně, zázračně přežila. Nemůžeme nebýt vděčni Wandě Półtawské, která píše hořce, ale bez nenávisti, nemůžeme nebýt vděčni Maxmiliánu Kolbemu, Viktoru Franklovi, Edith Stein a mnoha dalším jmenným či bezejmenným vězňům za svědectví, že lze i uprostřed pekla zůstat člověkem.


 

Prolistovat si knihu lze virtuálně zde: http://www.paulinky.cz/obchod/detail/A-bojim-se-snu

Zobrazeno 769×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio