Sedmý den novény nám klade tuto otázku: Zač vlastně jsou tito mučedníci blahoslaveni? Za to, že statečně zemřeli? Nebo spíše za to, že smrt z rukou vrahů přijali s odpuštěním?

Úvodní modlitba

Se srdcem bdělým a naplněným vděčností k Trojjedinému Bohu, Otci, Synu a Duchu Svatému, chceme uvažovat o událostech a významu umučení františkánských bratří a prosíme, ať nám tyto chvíle pomohou v naslouchání Pánu, na naší cestě modlitby, k prohloubení duchovního života, k pevnější bratrské a církevní sounáležitosti i na cestě osobní misie. Neposkvrněná Maria, Matko Kristova a Matko naše, vyprošujeme si tvou přímluvu.

7. den: Odpouštění – součást mučednictví

(…) Světlo Bedřicha Bachsteina a třinácti druhů, mučedníků, je nejen velikým svědectvím sepjatosti řeholního společenství ve chvílích nejtěžších, ale i svědectvím každého jednotlivého bratra. (…) V každém z nich se potýkal postoj odplaty, nenávisti a vzdoru vůči těm, kdo je postupně mučili a ubíjeli k smrti, s hlubokým postojem víry, kterým hleděli na Ježíše. To on nás všechny svým evangelním poselstvím učí odpouštět a milovat a pro potvrzení svých slov z kříže, na němž bolestně umírá, odpouští všem, kteří „nevědí, co činí“ (Lk 23,34).

Jak je těžké odpustit, když se nás někdo třeba jen nevědomě, nepatřičně dotkne nebo když nám někdo ublíží. (…) Jak často se totiž stává, že nezvládáme ani malicherné záležitosti, protože se opíráme jen o své lidské síly. Odpouštět jako Ježíš budeme schopni jen tehdy, budeme-li umět čerpat sílu z Ducha Svatého a z eucharistie. Dalším důvodem k odpouštění je i Ježíšův požadavek, který vkládá do samotné modlitby „Otče náš“, když my sami prosíme všemohoucího Boha o odpuštění svých vin a tuto naši prosbu podkládáme ujištěním: „jako i my odpouštíme naším viníkům“.

I naši bratři při vyvražďování u Panny Marie Sněžné mohli ve slabosti a v ohrožení, ve kterém byli, s nenávistí proklít své vrahy a všechny, kdo byli zapojeni do barbarského rabování. Žádný z nich se však nesnížil k tomu, aby zlo oplácel zlem. Ze svědectví, které vydávali očití svědkové tragických událostí, a možná i ze svědectví samotných vrahů víme, že se bratři až do posledních chvil úpěnlivě modlili k Bohu, aby měli sílu přijmout násilnou smrt. (…) Odpustit, když se v nás všechno bouří, je již samo o sobě mučednictvím. (…)

Doporučený biblický úryvek k prodloužené meditaci: Mt 18,23-35.

Závěrečná modlitba

Nebeský Otče, děkujeme ti, že jsi posiloval víru svých věrných služebníků Bedřicha a druhů, aby až do posledních okamžiků svého života pouze láskou a odpouštěním čelili zuřící přesile, a dej, abychom se i my po jejich příkladu učili vzájemným odpouštěním šířit Kristův pokoj do našich rodin i celé společnosti. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen. 


Doplněno skizzou Jiřího Šťourače ze soutěže o oficiální obraz blahořečení.