"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Mučednictví jako odraz víry (4. den novény)

4. den novény přináší zprávu o tom, co se stalo v neděli před vpádem do kláštera. 

Úvodní modlitba
Se srdcem bdělým a naplněným vděčností k Trojjedinému Bohu, Otci, Synu a Duchu Svatému, chceme uvažovat o událostech a významu umučení františkánských bratří a prosíme, ať nám tyto chvíle pomohou v naslouchání Pánu, na naší cestě modlitby, k prohloubení duchovního života, k pevnější bratrské a církevní sounáležitosti i na cestě osobní misie. Neposkvrněná Maria, Matko Kristova a Matko naše, vyprošujeme si tvou přímluvu.

4. den: Mučednictví jako odraz víry (název změněn podle vybraného úryvku, původně "Umět naslouchat proroctvím, vizím")

V neděli 13. února 1611, dva dny před mučednictvím, svolal vikář konventu Bedřich všechny bratry ke kapitule, aby se poradili, co dělat. Seznámil bratry se zprávami o napadení některých klášterů ve městě a o nebezpečí, které hrozí také jim, a předložil jim záležitost těmito slovy: „»Jestliže jsme v době míru hlásali Krista slovem a příkladem, je třeba, abychom víru stvrdili i za bouřlivých okolností. Svěřme kostel a klášter i náš život a naši spásu Kristu Pánu, který nás miloval až k smrti. Staň se jeho vůle!« Někteří řeholníci radili hledat útočiště u duchovních přátel, avšak většina nepovažovala nebezpečí za tak velké a přála si zůstat v klášteře. A hle: na konci porady se ve dveřích refektáře zjevil svatý František a požehnal svým synům. Všichni bratři padli na kolena a tichými hlasy se modlili: »Buď zdráv, svatý otče Františku, chraň a zachraň své stádce.«  Všichni se radovali, že v tomto zjevení vidí příznivé znamení. Jenom bratr Kryštof, o němž se říkalo, že má prorockého ducha, řekl svým spolubratřím po kapitule: »Svatý otec František nás volá do nebeské slávy!«“

Vikář dává jasně najevo svůj postoj, ale ponechává bratřím prostor, aby sami věc zvážili a vyjádřili své přesvědčení. Nikdo z nich nevyhledává smrt, ale také nemají záchranu života na prvním místě. Ačkoli zvažují – zcela lidským odhadem – velikost nebezpečí, které jim hrozí, ve slovech kvardiána a v konečném rozhodnutí kapituly se jasně projevuje prvenství víry: „Staň se jeho vůle!“ (…) Každý z bratří už v této chvíli může poslechnout, anebo zapřít svého Pána – mučednictví je jen odrazem tohoto činu víry, kterým každý bratr prošel dříve, než ho zpečetili svou krví.

Závěrečná modlitba

Všemohoucí a milosrdný Bože, věříme a vyznáváme, že „počátkem Moudrosti je bázeň před Hospodinem“ (Př 9,10), nauč nás v každém našem rozhodnutí naslouchat „více tobě než lidem“ (Sk 5,29), abychom ve tvé Moudrosti rozuměli tvým znamením a „plnili tvé pravé a svaté nařízení“. Amen.


Doplněno skizzou Jiřího Šťourače ze soutěže o oficiální obraz blahořečení.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio