...aneb je to už rok

Tak jsem chtěla napsat nějaké zamyšlení nad uplynulým rokem. Dnes tomu však nebude. Chystám ještě přímluvy na zítřejší ranní mši, při které poprvé obnovím řeholní sliby.

Snad jen, že stále platí slovo, kterým si mne můj Milý zasnoubil před několika lety a které mi znovu nabídl minulý týden, když jsem odjela na pár dní do ticha.

Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně (Pís 7, 11)

 


Toto je "knížečka", kterou jsem připravila vloni pro ty, kteří se mé "malé nebeské svatby" účastnili. Text slibu je stále stejný (str. 6).