"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Život neustálé konverze

30. 8. 2010 18:56

Ještě jednou úryvek z textů, které nás doprovázely na Božím Daru. (Dnes jsme se vrátily a ještě teď nemáme slov k vyjádření díků a úžasu nad tím, jak velkým darem je sám Pán a jak cenný je pro něj každý z nás...).

Vložený materiál doprovázel páteční den - den věnovaný daru víry.


Život neustálé konverze (každý večer)

Pro toho, kdo touží růst ve svém vztahu k Pánu, je důležitý moment zpytování svědomí.
Náš tip: takové ohlédnutí za každodenním úsekem tvého života je vždy nejlepší při setkání s Božím slovem, neboť díky jemu objevujeme, jaký je Boží plán s námi a jak na něj odpovídáme.

Vzývání Ducha svatého
Duch nás uvádí do plné pravdy a dává nám pochopit Ježíšova slova a skutky, podle kterých se mají formovat naše slova a skutky.

Uvědomění si Boží přítomnosti

Je nezbytné uvědomit si Boží přítomnost v našem každodenním životě a jeho otcovskou dobrotu, jež nemá hranic a nezastaví ji ani naše nevěrnost. Bůh zůstává věrný a plný lásky! Snažme se v každém dni najít okamžiky, kdy jsme si uvědomili tuto pravdu a pocítili radost z jeho přítomnosti, působení v našem životě a ochrany.

Rozlišování toho, co bylo dobré a co nedobré

Pod vlivem Ducha svatého si uvědomujeme naše chyby a hříchy, ale i Boží lásku, která každý pád nekonečně přesahuje. Prostým a pokorným pohledem objevujme nejen naše slabosti, ale také dobro, které skrze nás Bůh koná.

Lítost

Po objektivním rozlišování, jež vychází z velké touhy po Bohu a jeho odpuštění, vyrůstá lítost (a následně i její ovoce: radost a útěcha). Lítost je uvědoměním si zla hříchu, který nás odděluje od Boží lásky, ale zároveň i toho, že láskyplný Bůh se od nás nikdy neodvrací.

Změna života

Ve skutečně kajícím srdci roste touha po sjednocení našeho života s životem Ježíšovým. Tato touha vede ke konkrétnímu předsevzetí. Skrze malá, konkrétní a smysluplná předsevzetí se pak uskutečňuje „kristifikace“ našeho života. „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus“ (Gal 2,20).


Svátost smíření (to záleží na tobě, nejlépe pravidelně 1x za měsíc a u stejného zpovědníka)

Svátost smíření je znamením odpouštějící Boží lásky. Bůh nás skrze tento zcela nezasloužený dar ve své dobrotivosti smiřuje sám se sebou. Nám se často může zdát, že jde jen o tíživé „sebeobviňování“ anebo o „kolovrátek“ stále stejných přešlapů a pádů. Ale v této svátosti skrze pokorné vyznání vin vstupujeme do netušené svobody, jež s sebou nese radost a pokoj.

Jak prožít svátost smíření? Toto jsou „3 kroky“, které tě mohou vyvést ze zaběhaného kolovrátku:

Confessio Laudis (vyznání chval)
Začněte chválou Boha za jeho projevy milosti a konkrétní dary, jimiž nás obdaroval od poslední svátosti smíření.

Confessio vitae (vyznání života)
Ve světle Božího působení v našich dnech jasněji spatřujeme vlastní život. Nevyznáváme „jen“ hříchy, ale hledáme skutečný kořen naší nevěrnosti vůči Bohu. Teprve tehdy začínáme chápat, že skutečným hříchem je fakt, že naše oči nejsou stále upřené na Ježíše (srov. Žid 12,2). To je skutečné životní vyznání!

Confessio fidae (vyznání víry)
Zakoušení usmiřující Boží lásky nás vede k projevení víry v jejím absolutním významu: „Od něho, skrze něho a pro něho je všecko“ (Řím 11,36). Takové vyznání víry se konkretizuje v životě: náš běžný, každodenní život se stává odpovědí víry na Boží lásku.

Sdílet

Komentáře

RadekOwen diky za zajimave tipy ;)..

Faustynka Děkuji za 3 kroky, jenž mě mohou vyvést ze zaběhnutého kolovrátku. Doufám, že pomohou. ;-)

KajaMacek Tři kroky zkusím už zítra. Těším se na výsledek.<br />
<br />
Andreo, v prvním kroku na tebe budu pamatovat:-)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio