Společně k apoštolské svatosti

(psáno téměř 6 měsíců po mých řeholních slibech:-)

Každým rokem se v Itálii setkávají sestry juniorky z kongregace Dcer sv. Pavla. Letos jich bylo osm (po dvou z Rumunska, z Itálie a z České republiky, po jedné pak z Polska a z Portugalska).


 

 

 

Hned první den patřil textům našich zakladatelů (bl. J. Alberione, ct. T. Merlo). Pod vedením sr. Marie Grazie fsp jsme se učily hermeneutické metodě: jak k takovému textu přistupovat a umět ho „rozkódovat“, aby k nám plně promlouval i dnes. Celý další den byl na to, abychom si to v praxi vyzkoušely. Den třetí patřil biblickým aspektům paulínské mystiky, do níž nás uvedl jeden náš spolubratr – kněz ze Společnosti sv. Pavla (don Perego ssp) a hned po té přišlo na řadu „devět sloves paulínské mystiky“ tak, jak nám je předal náš zakladatel. To už byl den duchovní obnovy s dalším knězem ze společnosti sv. Pavla (donem Guidem ssp).

Z výpisků ze dne duchovní obnovy:
Víra, která se uplatňuje láskou (Gal 5,6) nás připojuje k Ježíši… činí z nás nové stvoření, oživované jeho Duchem. S ním sjednoceni, plně mu odevzdáni, můžeme a činíme to, co on sám. S ním umíráme hříchu a rodíme se k duchovnímu životu. Přesněji: je to Ježíš Kristus, který v nás žije, myslí, působí, miluje, chce, modlí se, trpí, umírá a znovu ožívá (9 sloves). Díky křtu má každý podíl na Kristově svatosti. Nestačí Ježíše napodobovat, ale nechat ho v nás působením Ducha svatého žít.

Po sestoupení ke kořenům naší spirituality a objevení velkého daru, který nám byl jako Dcerám sv. Pavla svěřen, jsme se zamýšlely nad tím, jak světu „říci o Bohu“ filmovým jazykem a ve virtuálním světě komunitních sítí. Do historie i současnosti filmového umění nás hlouběji zasvětila sr. Teresa fsp. Odpoledne a podvečer byl zaměřen na vlastní tvorbu „scénáře“ a na to, jak je možné po zhlédnutém filmu vést smysluplnou diskusi.

Z modlitby za kinematografii, kterou bl. Jakub Alberione odevzdal Dcerám sv. Pavla:
 Pane, vztáhni svou ruku nad bílým plátnem, aby se tvůrci i diváci dali vést po cestě pravdy… Učiň, ať je film nádhernou knihou obrazů… Slibujeme pro film nasadit své nejlepší síly, aby se tak – jako každý tvůj dar lidstvu – stal působivým nástrojem k tvé oslavě. Amen.

Jak být „svědky v digitálním světě“ – to bylo téma konference, která se v Římě konala na jaře za účasti různých odborníků. Tuto konferenci jsme po internetu sledovaly z našich komunit a každá z nás si pro naše setkání připravila vlastní reflexi tématu. V závěru naše reflexe vyústily v praktickou ukázku toho, jak kdo na internetu působí (webové stránky, blog, facebook, youtube, second life…), a navzájem jsme si také vyměňovaly zkušenosti a radily těm, které teprve začínají. Také jsme si založily skupinu paulínských juniorek na facebooku, abychom i po skončení tohoto setkání mohly zůstat v kontaktu a i na tomto fóru vzájemně sdílet plody své práce.


I z tohoto malého souhrnu vyplývá, že římské dny pro nás nebyly žádnou nudnou zastávkou, ale skutečnou letní školou, ať už spirituality či apoštolátu. Připočtěme k tomu ještě radost ze společně prožitého času a příležitost k setkání s několika dalšími sestrami, které působí jako misionářky v dalekých zemích (např. Pákistán či Keňa).

(foto s. Marie Grazie, která vedla seminář o hermeneutice)


Doufáme, že naše spoluzakladatelka Maestra Tekla, měla v těchto dnech radost ze svých dcer, jež žijí své první roky zasvěcení. Osobně si s sebou zpět do Prahy „odnáším“ tato její slova – s jistotou, že se mohu spolehnout na její přímluvu u našeho Pána a Mistra.


Z listu Maestry Tekly adresovaného každé sestře k Vánocům v roce 1961:
 Ať každá činí vše, co může a to jen z lásky k Bohu. Netrapte se, jestliže se vám nepodaří uskutečnit vše, ale konejte všechno, co je ve vašich silách. (…) Pamatujte si, že na prvním místě je starost o duši… Pokud se duchovně neživíme, nemáme co dobrého předat druhým. (…) Kongregace nepotřebuje lidi, kteří hodně znají a umí hodně vykonat, ale potřebuje svaté osoby. (…) Modlím se velmi za vás, abyste všechny dosáhly svatosti, ke které jste povolány.

V sobotu 31. července si připomenu 6 měsíců od slibů. Budu zrovna na JUMPu, ale už nyní můžu říci, že jsem VELMI VDĚČNÁ ZA DAR POVOLÁNÍ  a ŠŤASTNÁ (vlastně pořád čekám, kdy nastanou nějaké trable a ono zatím nic, asi si Pán svou snoubenku ještě hýčká... Díky mu za to, že je tak moudrý a laskavý.)

Celá fotogalerie i s popisky je zde.

Protože za námi na dva dny zavítala i novopečená postulantka Nikki, hned jsem ji trošku vyzpovídala (ona je totiž Filipínka, vstoupila ve Španělsku a postulát dělá v Itálii:-)