Můj milý blogu (a ty, kdo ho čteš),
musím se ti nejprve omluvit, že jsem tě po dva měsíce nechala osamoceného. A kdyby jen ty dva poslední měsíce! Zdá se mi, že od mého návratu do pražské komunity nebyl čas skoro na nic.
Vlastně čas byl, ale na konkrétní práci v apoštolátu, na žití se sestrami, na reálná setkávání se starými známými a nebo s těmi, kdo dosud byli jen virtuální (vyjmenovat zde řadu nicků by mi dalo moc zabrat, odhaduji to na cca 50 nových jmen, u kterých už znám i tvář, způsob smíchu, ale i starosti, které si nesou).
Zítra ráno se už zase vydám na cestu směr Řím. Co mne čeká? Dokončení noviciátu (včetně napsání žádosti o složení prvních slibů a počkání si na odpověď od generální představené, zda je "zájem oboustranný").
Čeká mne 5 měsíců privilegovaného času, který mi už nikdy nebude dán. Čas na modlitbu, studium, reflexi... a snad konečně začnu uctívat i sv. Siestu a občas si po obědě i lehnu. (I tak doufám, že aspoň něco na mém blogu přibude.)
Známé i neznámé čtenáře "Z Andrejčina deníčku" prosím o modlitbu. Abych - až nadejde konec ledna a nebo začátek února 2010 -, mohla pozměnit dosavadní "útržky z intenzivního života jedné novicky v Itálii" na "útržky z veleintenzivního života jedné juniorky v Čechách".
Díky, skutečně srdečné.
Krásný zbytek prázdnin a stálé zakoušení Boží přítomnosti (Pán bývá blízko nejen při velkých událostech a ve věcech radostných - což neznamená, že bych tě odrazovala od setkání s papažem a nebo ti přála nějaké strasti. Naopak!).
PS: nadále platí, že jména "signálových přátel" si občas vytisknu a nosím s sebou do kaple. Tak jako celé Signály.cz.
No řekni mi, můj Milý, co mně v tom Římě
zase čeká za dobrodružství?!
Komentáře
Andrejko, v duchu jsem pořád s Tebou. Ať Ti Pán žehná!
Než stihnu napsat nějaký článeček, tak zde je 5 fotek z posledních událostí:<br />
http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=32489
Ať Tě v Římě čeká jen to dobré.
Pán mne na cestě hýčká. Dnes jsem sice už v Dolomitech, ale měla jsem možnost účastnit se mše sv. v češtině a zpívané (a to už jsme si myslela,že si budu muset počkat 5 měsíců) a pak je toho ještě víc, co by mne ani nenapadlo a ono se děje...
Přeju Ti požehnaný a radostný pobyt v Římě! A děkuju Ti za modlitbu. To vždycky pomůže a potěší...
Pán Bůh Tě provázej na všech Tvých cestách!
Díky za přání.Píšu už na konci té "fyzické" cesty. Další kilometry mne už nečekají. Ale cesta tím rozhodně nekončí!
Přeji Ti, aby všechny kroky Tvé cesty vedly po pevné půdě živené vírou a odvahou. <br />
Každý jsme poutníky, kteří jdou ve stopách Kristových. V modlitbě můžeme putovat vedle sebe ke stejnému cíli, přestože budou naše ukazatele směru cesty různé... Tož vzhůru na společnou cestu! <br />
Ať Tě Pán provází!
Bůh Ti žehnej, Andrejko! +
Ano, Pán s Tebou!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.