Poslední lekce sv. Pavla: křesťané a pohané na stejné lodi

Pro celou paulínskou rodinu a zvl. Dcery sv. Pavla je červen měsícem zvláštní úcty k apoštolu Pavlovi. Letos se tak schází "naše" oslava s finišující oslavou apoštola národů v rámci celé církve.

Rok apoštola Pavla končí, řekne s oddechem ten, kdo se s Pavlem během tohoto roku setkal jen proto, že „musel“. „Míříme do finále!“, snad zvolá duše, která v Pavlovi objevila nečekaného průvodce pro život ve víře v 21. století. Ať tak jako tak, Pavel k nám bude nadále promlouvat skrze své listy během liturgie a kdo zůstal hluchý v jeho jubilejním roce, bude je možná dál považovat za „výplň“ mezi 1. čtením a evangeliem. Kdo se s Pavlem skutečně setkal a našel v něm svého duchovního otce a učitele, bude jím doprovázen i nadále. To byl smysl Roku apoštola Pavla: „Pro nás Pavel není postavou minulosti, na níž s úctou vzpomínáme. Je i naším učitelem. Je apoštolem a hlasatelem Ježíše Krista i pro nás.“ Benedikt XVI. při zahájení Roku sv. Pavla, 28. 6. 2008).

Představme si však, že se přeci jen s námi apoštol Pavel loučí. Ví, že zmizí z prvních stránek katolického tisku, z nedělních homilií, z papežových katechezí… A proto povolává naposledy k sobě zástupce církevní obce ze Signálů.cz a takto k vám promlouvá: „Neopomenul jsem nic z toho, co by vám bylo k užitku, ale hlásal jsem vám to a učil vás tomu v kostele, po domech i ve virtuálním prostoru. Vážně jsem vám kladl na srdce, abyste se obrátili k Bohu s vírou v našeho Pána Ježíše. Vím, že se blíží konec, ale můj život nemá vůbec pro mě cenu, jen když dokončím svůj běh a úkol, který jsem přijal od Pána Ježíše: vydávat svědectví pro evangelium o Boží milosti. Nic jsem nezameškal, ale zvěstoval jsem vám všechno, co rozhodl Bůh. Dbejte na sebe i na celé společenství, kterému vás Duch svatý poslal sloužit (tým signály, všichni registrovaní i neregistrovaní uživatelé, náhodní návštěvníci …). A nyní vás tedy odporoučím Bohu a slovu jeho milosti...“ (srov. s loučením sv. Pavla se staršími z církevní obce v Efesu ve Sk 20,19-32).

A ještě jednu velmi praktickou lekci (ne slovem, ale životním postojem během plavby do Říma) dává apoštol křesťanům na plavbu po rozbouřených vlnách dnešního světa. Za celý život „jsem třikrát ztroskotal“, zmiňuje se Pavel ve 2. Listu do Korintu (2 Kor 11,25). O dvou ztroskotáních zprávy nemáme, o jednom nám však vypráví autor Skutků apoštolů, a to tak podrobně, jak jen může očitý svědek. Zkušenost musela být drsná pro všechny přítomné. Bylo to asi jako přechod ze života do smrti a pak opět ze smrti do života, jako přechod z propasti zoufalství („ztratili veškerou naději“, v. 20) k zázraku spásy („stalo se, že se všichni zachránili“ v. 44). Jestli zuřící živly cestujícím naháněly hrůzu, tak jednání posádky jim určitě nedodávalo žádnou odvahu. Naopak, víme, že námořníci si chtěli zachránit alespoň holý život a hodlali ponechat loď svému osudu (v. 30-32) a vojáci se chystali zajatce pozabíjet, aby jim zabránili v útěku (v. 42-43). I Pavel musel mít strach, přesto je však ze všech nejklidnější. Jelikož se mu ve snu dostalo povzbuzení (v. 22-26), dokáže zachovat pokoj a vyzařuje ho i kolem sebe. Pavlův klid však není klidem po bouři, nýbrž klidem uprostřed bouře. Je podobný jako klid Ježíšův, který pokojně odpočíval ve člunu zmítaném větrem (Mk 4,35-41).

Vyprávění Skutků apoštolů o bouři a ztroskotání je tak živé a konkrétní, že se nemůže jednat o metaforický příběh. Přece však v něm můžeme nalézt i mnoho symbolických významů. Na prvním místě, křesťané i pohané jsou spolu na jedné lodi a spolu prožívají tutéž bouři. Křesťané pak, navzdory tomu, že tvoří menšinu, jsou se světem v ohrožení solidární. Nezachraňují sami sebe, zatímco svět hyne. Církev, podobně jako Pavel, zvěstuje Boží spásu (v. 22,23, 34), v niž sama věří (v. 25). Tato neochvějná důvěra v Boha je „kotvou duše“ (Žid 6,19) v bouřkách života i dějin vůbec“ (William Willimon).

Dobrou plavbu nejen po virtuálních vlnách všem Božím přátelům přeje neposedná budoucí Dcera sv. Pavla!

PS: Ráda se snad i s někým potkám nevirtuálně na "završení" Pavlovského roku - viz pozvánky na akce