Solo Dio e basta (jen Bůh a nic víc)

To jsou slova Madre Scholastiky, první generální představené učednic Božského Mistra (našich "sestřenek"). Toto životní motto krásně vyjadřuje okamžik, kdy se novicka skutečně rozhoduje odpovědět Bohu: jen ty a nic víc. Vyjadřuje to řeholním slibem (na začátku se několik let po sobě opakuje a pak se skládá na vždy).

V paulínské rodině jsme již několikrát byly přítomny slibům, tentokrát se mne celá událost dotkla ještě víc: s neoprofeskami jsme strávily mnoho společného času a pak - teď jsme na řadě my (a tudíž jsme se i dívaly "jak se to dělá").

Je mi líto, že teď nemám víc času, abych napsala to, co nadále zůstává velmi živě v mém srdci. Každopádně už nyní slibuji, že jejich svědectví brzy přeložím (Evelina ho psala v době, kdy čekala na povolení skládat sliby, Celia několik dnů před sliby a Aniu požádám nyní - po obřadu a prvních zkušenostech řeholního života).

Proč jsem do nadpisu napsala i číslo "70"? Protože ve stejný den obnovovala své sliby naše sestra Lorenzina. Její život je plnou odpovědí na to, co tenkrát slibovala a den po dni obnovovala v modlitbě, v apoštolátu a v komunitním životě. I její svědectví se budu snažit přeložit (je úplně "bomba"!).

Nějaké povídání o průběhu a smyslu jednotlivých kroků je pod fotkami: zde

Zatímco jsem já fotila, má spolunovicka Karina zkoušela zachytit alespoň něco z oněch okamžiků na film.

Vstup do kostela, novicky už mají hábit - jsou to ty první tři. Hned za nimi jde generální představená, do jejíž rukou sliby skládaly. Průvod uzavírá don Guido SSP, náš společný zpovědník a duchovní otec.

Začíná samotný obřad slibů - vzývání Ducha svatého. Písně (skoro všechny) složila buď jedna z učednic a nebo jeden paulín. Zpívá chór učednic. Tato píseň je krásná tím, jak nabývá na síle - jako vanutí Ducha.

Obřad slibů pokračuje odpovědí novicek na Pánovo volání: Zde jsem, Pane (to je i text zpívané písně) a žádostí o složení slibů. Vyřčená slova následně potvrdily gestem - políbením evangelia na oltáři.

Vyslovení slibu: Célie, generální představená, dvě sestry svědkyně a celebrant, který vyzývá k dodržování slibu za pomoci Marie a oznamuje jméno, kterým od této chvíle bude volána: sestra Maria Célia.

Po obřadu slibů (ne každý krok jsme zachytily a sem vložily -viz i fotky) mše svatá pokračuje tak jako vždy. V obětním průvodu přináší nyní už neoprofesky společně s rodiči obětní dary (Célii doprovází místo otce bratr). Píseň podle slov sv. Pavla "kdo nás může oddělit od lásky Kristovy" zpívá novicka Emília (z Polska).

Moje drahé nevěsty Kristovy (právě "zrozené" i ty, Lorenzino), díky vám za vaši odpověď Pánu a svědectví i pro mne.

Pamatuji na vás v modlitbě a vím, že i vy se za mne modlíte. Toužím se k vám brzy přidat a s Boží pomocí vyslovit své ANO.

Text - exercicie konane spolecne s Ucednicemi: 2009 a jeste jeden clanek primo o nich

Foto - exercicie 2009 , jedno cervnove odpoledne u sestrenek, misie Gesu al centro (kde ony tvorily soucast tymu), Slavnost Jezise Mistra, jedny z prvnich fotek, kde se novicky od ucednic objevuji a jeste pout po stopach sv. Pavla Paulinske rodiny, kde jsme vsichni;-)