Tento příspěvěk vkládám už o den dříve, právě proto, abych zítra (24. 12.) nemusela myslet, zda je volné PC... budu tou dobou chystat netradiční betlém v naší noviciátní kapličce.

A zde je i vysvětlení mého divného přání: přeji ti, abys tyto chvíle trávil/a se svými nejbližšími doma a nebo na cestě k příbuzným, přátelům, do kostela, na hřbitov... tak, jak to prostě podle vašich rodinných tradic má být a jak si to vlastně ve skrytu srdce přeješ, ikdyž třeba nahlas brumláš, že je to pěkná votrava, pořád ty stereotypy...

Když jsem včera a předevčírem odesílala své vánoční přání mailem, bylo zajímavé sledovat, že ačkoliv už bylo pozdě, kolik adresátů ještě sedělo u PC. Také odesílali:-) Napadlo mne, že dříve se říkalo: sejdeme se v modlitbě před jesličkami. Včera se mi chtělo zakřičet: sejdeme se před monitorem!

Ty, kdo to čteš a jsi smutný, protože sedíš právě před monitorem, já jsem před jeslemi a myslím i na tebe!

Ty, kdo to čteš se zpožděním - raduji se, že máš s kým a kde slavit Boží příchod! I na tebe před jeslemi pamatuji.

Vytiskla jsem si dokonce i seznam jmen signálních přátel - až všichni půjdou spát, zalezu ještě do naší noviciátní kapličky a projdu všechna jména... a jako vloni budu postupně projíždět kontakty v mobilu a některé prozvánět...Inu, žijeme v moderní době a proč nepoužívat média i při modlitbě:-)))

Požehnané svátky Božího narození!

 


Díky všem, kdo jsi mi poslal/a přes vzkaz krásné přání. Nezvládala jsem odepisovat, ale to neznamená, že o tobě nevím, že za tebe Pánu neděkuji.