"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Pro římské poutníky po stopách apoštola Pavla - dodatek k průvodci z června

Pro římské poutníky po stopách apoštola Pavla aneb
další římská místa, kde apoštol Pavel zanechal své stopy

Tímto navazuji na článek o putování po místech, kde se sv. Pavel „dotknul“ Říma a která jsou opravdu „zaručená“. Římské putování po stopách apoštola Pavla lze rozšířit ještě o návštěvu míst, které jsou podle tradice rovněž spjata s přítomností apoštola Pavla – zde ti tedy nabízím několik dalších informací o místech, která stojí za to navštívit:

Vedle San Paolo alla Regola – prvního místa, kde Pavel pobýval v Římě, existuje ještě další místo jeho druhého římského pobytu (pokud je správné tvrzení některých badatelů, že z prvního vězení byl osvobozen a vydal se na další apoštolské cesty poŠpanělsku, Řecku a Malé Asii a znovu byl zajat – tentokrát pro obvinění z křesťanství – a vězněn) v Santa Maria in Via Lata.

Zde údajně trávil poslední dny (týdny-měsíce?) svého života před mučednickou smrtí v r. 67. Tatáž tradice dodává, že zde žil i Petr, evangelisté Jan a Lukáš a že se zde setkávali Kristovi římští učedníci v domus ecclesiale (dnes uvidíte barokní kostel a kryptu – pokud ji brzy zpřístupní veřejnosti). Na Pavlovu přítomnost odkazuje tradice a zvláštní pozornost papežů věnovaná tomuto místu. Za pozornost stojí právě krypta: v ní Pavlovu přítomnost „připomínají“ malby Pietra da Cortona ze 17.stol., zatímco pozdně středověké fresky byly přeneseny do muzea Crypta Balbi.V první části krypty se nachází 2,3 m vysoký sloup korintského stylu, který mohl být svědkem Pavlova věznění. Je na něm vyryta tatáž věta, co v San Paolo alla Regola: Slovo Boží spoutáno není. V rohu osmiboká studna upomíná na sílu Pavlovy modlitby, neboť pramen vytryskl právě po ní. V další podzemní části se dochoval mramorový oltář s reliéfem od Cosimo Francelli (pol. 17.stol.), najdete na něm Pavla s mečem, Petra s klíči a Lukáše s otevřeným evangeliem a vedle jeho hlavy i hlavu býka (evangelistův symbol); poslední méně výrazná tvář patří sv. Marziálu (o něm netuším nic).

Najít tento kostel není těžké, je na Via Corso, která spojuje Piazza Venezia (zde staví spousta autobusů) a Piazza del Popolo. Jakmile vykročíte z Piazza Venezia, po cca 150 metrech nalevo je tento kostel, těsně před ním je Galeria Doria Pamphili.

Já se pokusila toto místo navštívit, ale až dokonce srpna bylo zavřeno. Kostel by měl být otevřen ve večerních hodinách (18 – v zimě už od 17h – až 22.45), mše Po-So ve 20h a po ní adorace, v neděli 10.30. Krypta se chystá k otevření.

Za svého prvního i druhého pobytu v Římě požíval Pavel jisté svobody. Byl stále pod dohledem vojáka a s pouty, ale mohl se pohybovat po městě a přijímat žáky v domě. A mohl také navštěvovat křesťanské komunity, které už v Římě existovaly před jeho příchodem. V té době se křesťané scházeli v domech (odtud název „domácí církev“ - domus ecclesiale), aby společně slavili liturgii Slova a Eucharistie.Ve Skutcích i v Pavlových listech se několikrát dočteme o manželském páru Akvila a Priska (Sk 18. kap.; Řím 16,3-5; 1Kor 16,19-20; 2Tim 4,19). Odešli z Říma za Klaudiova vyhnání židů v letech 49-50 (oni však už jako křesťané – dle tradice pokřtěni sv. Petrem) a usadili se v Korintu, kde je Pavel potkal a pak ho následovali do Efesu, kde se jejich dům stal centrem křesťanského života a vzdělávání. Když se vrátili do Říma, i zde jejich dům na Aventinu sloužil k scházení místní církve. Podle tradice se v místě jejich domu dnes nachází kostel Santa Prisca. Dosavadní archeologický průzkum sice nedokládá, že by kostel stál opravdu na místě původního domu, ale něco na tom bude, když jej zde papež Honorius na přelomu 4. a 5. stol. dal postavit (popravdě řečeno bylo to k úctě jiné světice téhož jména Priska:-).Každopádně každý, kdo vyrazí na Aventinum obdivovat Řím z nadhledu zahrad a pohled na baziliku sv. Petra klíčovou dírkou od Maltézských rytířů, nic neztratí, když si odskočí na modlitbu i sem – od Santa Sabina najdete směrovky, je to asi 500 m. Pěšky se sem dostanete od stanice metra A Circo Massimo a nebo od zastávek busu 81, 715 a 628. Za zmínku stojí, že kousek pod kostelem na hlavním dopravním tahu Viale Aventino zastavuje také bus 118 směrem na Via Appia Antica.Kostel mě svou jednoduchostí mile překvapil a protože zde ani nebylo mnoho turistů, opravdu se dalo do modlitby ponořit.Otevřen je 7.30-12 a 16.30-19h. Mše od října v neděli 8, 10.30, 12, 18h. V září 8, 11 a 19h.

A když už nasednete na bus směrem na Via Appia Antica (118 od metra A Piramide a nebo 218 od Lateránu), nezapomeňte vystoupit u baziliky a katakomb San Sebastiano (následuje po zastávce kostela Domine quo vadis a zastávce u Kalixtových katakomb).

Hned na úvod je třeba říci, že v okolí Appia Antica je mnoho hrobů, ať už pohanských nebo raně křesťanských. Nejedná se však o žádné tajné místo „podzemní církve“, jak se ještě doteď mylně traduje. Místa byla dobře známá všem, nemohla tedy sloužit za úkryt pronásledované církvi. V 1. stol. neměli křesťané kde pohřbívat své blízké a tak od křesťanských bohatých rodin získali komunity místo k pohřbívání zde.

O pravosti hrobu v San Paolo fuori mura není pochyb. Tradice však přináší zprávu, že za krvavého pronásledování křesťanů za císaře Valeriána, někdy kolem roku 258, právě do katakomb na Via Appia Antica byly přeneseny ostatky apoštolů Petra i Pavla, aby zde byly více uchráněny před profanací. Zůstaly zde asi tak sedmdesát let.

V českých průvodcích najdete struční informace o bazilice sv. Šebastiána, která stojí nad katakombami. Do 8. stol. nesla jméno sv. Petra a Pavla. V bazilice jsem byla, do katakomb mě nepustili (ale už si nepamatuji důvod – myslím, že byla siesta a nebo se mi nechtělo platit?). Podle průvodce byste měli v sálech pod bazilikou nalézt četné graffiti s invokacemi k sv. Petrovi a Pavlovi.

Úcta k apoštolu národů pokračovala a narůstala během dalších staletí a tak se s (nejen) jeho ostatky „můžeme setkat“ v Sancta Sanctorum v papežské soukromé kapli v prvním papežském sídle na Lateránu. Později byly přeneseny dovnitř Baziliky sv. Jana na Lateránu (kostel v katolické církvi důležitější než sv. Petr ve Vatikánu!). K vidění je zde toho tolik! Nezapomeňte se podívat nad papežský oltář na dvě stříbrné busty Petra a Pavla – jsou to relikviáře, v nichž se mají dle tradice nalézat lebky světců.K Lateránu se dostanete poměrně snadno (tram 3, bus 117, 186, 218, 650, 665, 850, metro A).Když tu budete, „odskočte si“ do nedalekého kostela našeho kardinála Santa Croce, po kolenou vyjděte Scala Santa a prohlédněte si první římské baptistérum.

Poslední místa, která mají - alespoň podle tradice spojitost se sv. Pavlem - jsou ještě dvě+dvě:
Cestou na místo Pavlovy popravy na Tre fontane, na Via Ostiense – tam, kde je vstup do Musea della Via Ostiense e Porta s. Paolo - se nachází tabulka s reliéfem, která připomíná legendu, že zde se Pavel s Petrem rozloučili před svou popravou polibkem pokoje. Nejde o nic „speciálního“, pouze poutníci do Baziliky sv. Pavla za hradbami, pokud chtějí toto místo vidět, ať se od baziliky vrátí kousek po Via Ostiense směrem do centra.

Ještě před svou popravou trávil apoštol posledních několik dnů (s velkou pravděpodobností) ve Vězení Mamertinském (vedle areálu Forum Romanum) s maximální ostrahou a také krutými podmínkami. Na Tre fontane (o místě Pavlovy popravy jsem už psala) můžete navštívit další „vězení“, kde údajně strávil poslední noc. Nachází se v kryptě kostelíku Santa Maria Scala Coeli, který připomíná mučednickou smrt tribuna Zenona a dalších 10 tisíc křesťanů z roku 298. V průvodci se o něm nepíše, ale pokud už jednou budete v areálu Tre fontane, sestupte do krypty tohoto kostelíku. Jsou zde dvě kobky – jedna z nich „věnovaná“ sv. Zenonu a druhá Pavlovi. Nevadí, že to je jen výraz zbožnosti. I tak si lze představit podmínky, v jakých křesťané (nejen z dávné minulosti) vydávali své životy pro víru.

Nedaleko od baziliky Santa Maria Maggiore se nachází další dva 2 kostely, jejichž základy (ne jako kostely, ale jako domy křesťanů) pamatují čas apoštolů Pavla a Petra a pravděpodobně zde byli i „na návštěvě“. Kousínek od baziliky je Santa Prassede, o něco dále ve Via Urbana Santa Pudenziana. Návštěvu doporučuji především milovníkům mozaiek! Další informace najdete v českém průvodci.

Poslední tip je ekumenického rázu: od Termini přes Piazza della Republica (pokud se chystáte navštívit baziliku Santa Maria Maggiore – určitě to spojte) se do „antického centra“ města a směrem k Vatikánu dostanete po Via Nazionale. V její horní části mezi mnoha výlohami obchodů snad nelze přehlédnout anglikánský kostel San Paolo entro le mura (Sv. Pavel v hradbách). Toto místo není nijak historicky spjato s apoštolem Pavlem, neboť kostel byl postaven v roce 1873. Za návštěvu však stojí už jen pro svoji uměleckou výzdobu tzv. preraffaelitského stylu (Edward Burne-Jones, William Morris, George Breck). Opravdu doporučuji vejít dovnitř!S apoštolem Pavlem ho pojí „duch ekumenismu“ – jedná se o první nekatolický kostel v Římě a rovněž centrum modliteb za jednotu křesťanů a dialogu mezi anglikány a katolíky. O tomto dialogu vypovídají i bronzová vstupní brána – její autor Dimitri Hadzi její výzdobou chtěl vyjádřit právě dějiny křesťanství a touhu po sjednocení.
Otevírací hodiny, koncerty a bohoslužby: www.stpaulsrome.it

Veškeré informace jsme čerpala z vlastní zkušenosti a z velmi dobře připraveného průvodce vydaného k Roku apoštola Pavla In cammino sulle orme dell´Apostolo Paolo a Roma (existuje zatím jen v italštině, za 9 euro k sehnání asi ve všech křesťanských knihkupectvích v Římě – možná by šel objednat i přes pražské knihkupectví?). Mezi všemi českými průvodci se mi nejvíce osvědčil průvodce Cesty po Římě (já ho koupila v poutním domě Velehrad, neboť jeho autoři patřili mezi správce tohoto místa).
Ráda uvítám a doplním další postřehy z vašich cest.

Přeji požehnané putování.
Neposedná budoucí dcérka svatého Pavla

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio