"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Dvě nebeské nevěsty aneb o smrti

4. 7. 2008 17:12
Rubrika: Postřehy ze života | Štítky: tema:rady-hnuti

Dvě nebeské nevěsty aneb o smrti

Odříkávám růženec, ale hlavou mi běží vzpomínky na dvě usměvavé tváře… Ave Maria… Když se trochu povytáhnu, lze na tváři Rosiny a Colomby zahlédnout úsměv i nyní. …piena di grazia… Je to poprvé, co se naše komunita modlí u dvou zemřelých sester zároveň. Je to poprvé, co znám více než jen jméno a tvář sestry, jejíž tělo tu odpočívá, v sepjatých rukou růženec a konstituce… il Signore con te. Dosud jsem doprovázela rakev sester, o kterých jsem jen věděla, že na tom nebyly dobře a nebo že ještě včera pobíhaly po apoštolátu, pak si ráno nechaly přinést kávu do pokoje, protože se nějak necítily a pak …Tu sei benedetta tra le donne… Za můj pobyt v noviciátu zemřelo dost sester, skoro vždy to jsou ty, co ještě patří k první generaci, vlastně by se jeden divil, že ještě žijí… e benedetto il frutto … jejich smrt a pohřeb je pro mne vždy zvláštní, tak jiný než mé vzpomínky na pohřeb prarodičů a přátel, na beznaděj a pláč… del tuo seno Gesú … je to svatební cesta, nevěstina duše oblékla bílý šat, na rakvi leží kytice, která k této panenské čistotě těla i duše odkazuje, sestry zpívají písně o novém Jeruzalému, o andělích, kteří jdou vstříc duši; o jistotě, že budeme Boha vidět ve svém těle… Santa Maria, Madre di Dio Dcery sv. Pavla umírají ve svatosti, zakladatelka za to obětovala svůj život, zakladatel to přislíbil (dokonce i duše rodičů sester nebudou zatraceny) a některé prorocké události to potvrdily (sen o komunitě sester v nebi o poštu 300 duší – zpětně ověřeno, že skutečně k tomu dni po celém světě zemřelo 300 sester)….prega per noi… I já se stanu Dcerou sv. Pavla, i já jednou (za dlouho, za krátko?) zemřu… adesso …Skutečně žiji tak, že „nežiji už já, ale Kristus žije ve mně (což je duchovní program každé paulínky)?! Ne. Snažím se? Moc ne…. e nell´ora della nostra morte…Nebojím se smrti – zatím. Tyhle sestry mne však „provokují“ žít naplno už od teď. Jít vstříc svému Ženichu každým dnem: odhodlaně, v lásce, s milosrdenstvím, jaké očekávám od něj vůči druhým… Amen.

Sdílet

Komentáře

martinsmid Díky moc za krásné rozjímko. Je to stále třeba. Tuto naději hlásat dál. Zažívám to na pohřbech, které mívám. Často je to ten pláč a smutek, ale je tu i ta naděje. Tak ať jsi stále víc jejím andělem.

Neuš + AMEN

annina Dík!

megy Milá Andrejko! moc ti děkuji za tento článek. Verš který si citovala-"nežiji už já,ale žije ve mne Kristus" je úžasný..před asi rokem jsem na něj narazila tak že jsem si nad ním pozastavila a snažím se to mít každý den v mysli-abych nenechala dál žít tu starou megy,ale novou ,kterou Bůh v milosti očistil.
Je krásné číst o tom, jak vnímáš smrt sester ve vaší komunitě.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio