Hned na úvod musím přiznat, že jsem tam nebyla za hvězdu a že jsem se dokonce ani nijak na samotném vysílání nepodílela. Prostě jsem byla za „křovíčko“. A to díky naší sestře Tereze, která se kolem televize a filmu motá už delší čas. Poznaly jsme se během prvního roku postulátu, kdy jsme bydlely ve stejné komunitě. Teď už sice – jako noviciát - bydlíme jinde, ale jak je vidět, nezapomněla na nás. A tak nás pozvala (spolu se sestrami ze zahraničí, které absolvují v těchto měsících v Římě něco jako „paulínskou nadstavbu“) do studia, abychom vytvořily to správné pozadí k povídání o sv. Pavlovi. Proč o sv. Pavlovi? Protože bude rok sv. Pavla, kdyby to ještě někdo náhodou nevědělJ))

 

 

 

Musely jsme brzy vstávat, abychom stihly mši svatou (kde jinde než v bazilice sv. Pavla) a před osmou ranní dorazily na místo svozu. Tady už čekaly 2 tranzity, do nichž jsme přesedly. Já se usadila hned vedle řidiče a tak jsem si připsala ještě jeden zážitek: „poznávací jízda ranním nedělním Římem“, neboť studia jsou až na samém okraji Říma. Zlatý Barrandov nebo Kavčí hory! Tohle z dálky vypadalo jako zbořeniště… 

Ale představu jsem si hned vylepšila po vstupu do jedné z budov, kde bylo studio. Žádné speciální efekty, vše účelné, jednoduchá grafika studia – ale vřelé přijetí od vrátného, přes produkčního, režiséra až po slečnu s občerstvením. Ale zpět k věci: Šlo o pořad A SUA IMMAGINE (překlad snad takto: V jeho znamení). Něco jako Křesťanský magazín u nás, ale ne ten brněnský (Brňáci ať mi prominouJ). Nelze to však ani připodobnit k ostravské či pražské produkci. Není to žádná „bomba“, ale přeci jen o nějaký ten level výš. Možná jednou NOE…

Tenhle pořad se vysílá v sobotu (30 minut) – vždy jde o komentář a prohloubení aktuálního dění v kultuře, sociální, občanské či náboženské oblasti. Moderátor ve studiu + nějaké vstupy předtočené zvenku. Pak následuje druhá část s názvem Důvody naděje a ta spočívá v komentáři nedělního evangelia (komentuje ho R. Cantalamessa, někdy zaskakuje jedna naše „sestřenka“ E. Bosetti) a to způsobem, který má oslovit i nepraktikující.

V neděli (v čase od 10.30 do 12.20 ovšem i se mší sv. a Anděl Páně) se pak pokračuje ve vysílání ze studia, přičemž první část je více „zbožná“ a sleduje konkrétné biblické téma anebo se věnuje určité události v církvi (v únoru a březnu jsou 4 neděle věnovány sv. Pavlu). Pak se pokračuje přímým přenosem mše sv. z nějakého hezkého místa v Itálii (před Vánoci jsme takto dělaly křovíčko při mši v kostele P. M. del Popolo z Říma), na skok se vrátí do studia a druhá moderátorka (podle mě ji platí jen za široký úsměv, no alespoň někdo se na nebohé diváky usmívá) krátce shrne události ze života italské církve. Pak se přepojí na Vatikán a Anděl Páně s papežem. Že je to vždy trošku nerváček, aby bylo vše tip-ťop, aby se vše stihlo, dořeklo slovo a event. vyplnila pauzička, to je asi jasné, ne?

Po mši navazuje diskuze na aktuální téma (tentokrát to bylo o výchově, neboť papež napsal římským rodinám a vychovatelům list o výchově). Ve studiu jsou odborníci a také „obyčejní“ lidé, kteří však mají k danému tématu co říci. Ovšem, jak jsme byly samy poučeny, neočekávají se filozofické výšiny, ale jazyk, kterému rozumí kdokoli, aby tak každý divák mohl přijmout základní lidské hodnoty a poselství evangelia. Důraz je také na tom, aby pozvaní hosté nebyli ani tak známé tváře, ale živí svědci toho, o čem se mluví v evangeliu.

Až na pár výjimek se vždy vysílá ze studia, neb to vyjde podstatně levněji. Jsou však „furbi“ (=chytří) a tak, když je přenos mše odněkud mimo Řím, zkouší se „přifařit“ k technice a k přenosu signálu a vysílat z daného místa. (Neboť přenos mše sv. je placen z jiných peněz než pořad sám.) Ale i tak se jim alespoň daří předtočit krátké zajímavé reportáže a zvát hosty na úrovni (když jsem byla já, byl tam „můj“ profesor z Lateránu Romano Penna). Jasně, že ani v Itálii s „dostatkem katolíků“, není dostatek peněz na takový pořad, zvláště když neobsahuje reklamy (bylo by to hezké před Anděl Páně dát nějakou reklamu na čertovsky rychlá auta:-). Jenže to ve výsledném obraze není poznat: profesionalita zakrývá „odlupující se lak křesílek“! Výsledky úsilí celého týmu dokazuje stoupající tendence sledovanosti a v letošním roce obdržená cena Svaté Kláry (patronka TV).

Co mne oslovilo nejvíce, byl samotný přístup moderátora Andrey. Nechoval se ke křovíčku jako k blbečkům, ale snažil se nám věnovat, vysvětlil nám, co a jak chodí (jasně, že už to měl naučené jako básničku, ale dělal, že ty vtipy říká poprvé) a pak, když dětičky pozvaných hostů dělaly ukrutánský virvál, tak to prostě, profík jeden, „vydejchal“! Jak uvidíte na fotkách, je to docela sympaťák a přišlo mi, že by mohl dělat kariéru i v jiných pořadech. Na webu jsme si pak přečetla jeho CV. Kéž by tací byly i u nás! Ptala jsem se ho, jak se připravují témata: konzultace se zástupcem Italské biskupské konference, ale především sám. Další plus získal, když si chystal rozhovor s odborníkem na dané téma, přiznal, že není všeznalec, jen že se snaží profesionálně pracovat.

Celkově ve studiu panovala pohoda, o pauze při mši se servírovala kávička a zákusky, na druhou část mé spolunovicky šly i do režie. Já nešla, neboť nebylo tolik místa, nechala jsem jít jednu naši misionářku…ne že bych to všechno znala, jen doufám, že se na podobná místa dostanu v budoucnu.

 

 

Tedy, příjemně strávené nedělní dopoledne…

Ne před televizní obrazovkou, ale před televizní kamerou.

Fotky zde 

A jak může přispět „nebohé křovíčko“? Tento týden se v noviciátu modlíme právě za televizi. To mne znovu povzbudilo pokračovat v celoročním „pamatování“ na své přátele (ADV, NOE), ale zároveň mě to inspirovalo k rozšíření „modlitebního seznamu“ i na ne/méně-známé tváře z Centra náboženské tvorby v ČTv. A za mnohé další, kteří mohou přispět k přinášení Dobré zprávy skrze média.

PS: Včera Karina, která chystá modlitby na tento týden, uvedla modlitbu touto myšlenkou bl. Alberiona:

Nechť jsou všichni přesvědčeni, že je možné něco udělat, aby hříchy spojené s televizí (tiskem, filmem, rádiem) byly napraveny: neboť tyto jsou velmi početné a velmi vážné.

1. Modlete se za autory, tvůrce, techniky, diváky (čtenáře, posluchače), nakladatele … aby si byli vědomi své zodpovědnosti a dodržovali přirozené zákony, zákony lidské i zákony Boží.

2. Od oltáře, ze zpovědnice (to se nevztahuje na sestry, ale na naše bratryJ) a jakýmkoliv dalším způsobem dávejte poznat, že je možné dobře používat tyto prostředky, ale že jsou také nebezpečné.

3. Pomáhejte dobrou radou i dílem apoštolátu televize (tisku, filmu, rádia) tvořit okolo těchto médií příznivou atmosféru.

 

Překlad je trochu krkolomný, ale snad se z toho dá vyčíst prorocký duch našeho zakladatele. Jsou to slova, která pronesl v roce 1950. Pokud se nepletu, tak naši rodiče/prarodiče o TV ještě ani nevěděli.

 

Vaše římská Neposeda