"Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně" (Píseň písní 7,11).

Očista srdce aneb Mystický advent

14. 12. 2007 19:27

Tento text je částí meditace našeho zakladatele, kterou přednesl sestrám 20. prosince 1939. Maličko jsem ji zkrátila, v závorkách shrnula vynechaný text a nebo aktualizovala pro čtenáře „neřeholnice“, ale ponechala jsem výrazy, které použil. Pravda, zní to trochu tvrdě, ale mně to velmi oslovilo. Nikdy jsme neslyšela podobný výklad adventu, tak jednoduše a přitom tak konkrétně, že to vyzívá k tomu ZAČÍT. 

Očista srdce

Každý od Božího dítěte dostane tolik milostí, podle toho, jak se na Vánoce připravil. Příprava spočívá především ve vyprázdnění srdce od lidských vášní, od sebelásky, od tužeb a citů pozemských. Jestliže naše srdce bude od toho všeho vyprázdněno, jistě se v něm narodí Ježíš a v naší duše dojde k tomu, čemu se říká „mystický advent“. Je tedy nyní třeba činit to, co hlásal Jan Křtitel: Připravte cestu Pánu! Tuto přípravu čiňme s Marií, odevzdejme jí každé „vlákno“ našeho srdce, která ještě není zcela Ježíšovo, aby ona je očistila a nasměrovala k němu. … V životě často usilujeme o druhotné věci (v porovnání s tím, že chceme vstoupit do Nebe), toužíme být vidět, chceme uspokojit vlastní sebelásku, a ne Pána.  … Očisťme naše srdce během přípravy na tyto Vánoce. Někdo to dělá namáhavě, s pochybami, ale tak ne. Není třeba mnoha slov: při zpovědi ani v modlitbě. Stačí jen rozjímat nad Boží dobrotou, naší nedostatečností a „počít“ opravdovou bolest nad hříchy. … Připravme naše srdce k přijmutí Ježíše. Vyprázdněme ho od každé sebelásky a lidských vášní, objevujme naše nedostatečnosti a upřímně jich litujme. Učiňme ze srdce malé jesličky. Není to žlab a sláma, které se Ježíši nelíbí, ale vědomý hřích. Jestli máme málo odvahy, abychom se zbavili naší pýchy, umrtvovali sebelásku v pokořování a v apoštolátu (tedy všude tam, kde jako křesťané žijeme), obraťme se v důvěře k Marii. Ona byla první, kdo připravil první jesličky. Prosme ji, aby i v našem srdci připravila krásné jesle, kde by se Boží dítě cítilo dobře.
Tedy: zpytování svědomí, lítost nad hříchy, bez zbytečné lopotnosti, ale v pokoře a upřímnosti. Nemějte strach řezat, je-li třeba, a vykořenit z našeho srdce to, co je příliš lidské a pozemské. Tak se naplní slova proroka: Každá propast, ať je zasypána; a každý tvor uzří spasení Boží.

Tak, kdo to zkusí?! Já do toho jdu!

 

Sdílet

Komentáře

LuAnZdi DÍKY ...<br />
- máme-li strach řezat, čistit ... "Neboj se!" říká archanděl Gabriel Marii<br />
- chceme-li, ale nedokážame to (z různých důvodů) můžeme prosit o pomoc samotného Boha ... "Povstaň Hospodina a zachraň mne. ... "KŮMÁ ADONAJ HOŠÍÉNÝ" ... "ž3"<br />
- "rozvázal jsi moje pouta." Ž 166,16

májaludvíková "Učiňme ze srdce malé jesličky." :-) Líp bych osobní cíl adventu nepopsala.

Neposeda Díky za oba komentáře.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio