Tvá modlitba na hrobě Jana Pavla II. - Přidáš se?!

Cože je to za divný nápad?

Zkrátka chystáme malou knížečku jako vzpomínku na Jana Pavla II. Text máme od našich italských bratří paulínů, ale smíme ji trochu rozšířit (o co asi než o jeho návštěvy v ČR, že?).

Kapitolka s názvem Pozdravy z nebes na závěr obsahuje text básničky, kterou jakási holčička nechala na jeho hrobě. Hmmmmmmmm (raději nepřekládám:-).

Jakou modlitbu bys zanechal(a) ty?

Pokud jsi skutečně byl(a) u jeho hrobu, co zaznělo v tvém srdci? Ale ikdyž jsi tam nebyl(a), můžeš ji nyní vyslovit/napsat.

Mohla bych si to vymyslet sama, ale budu ráda, když nakonec vytištěná slova budou skutečná!

Díky za spolupráci!

z redakce s. Andrea

 

Pozdravy z nebes

V tichosti a se zbožností proudí dav věřících poutníků, kteří na papežově hrobě zanechávají zprávy a prosby o modlitbu.

„Můžeme si být jisti, že náš milovaný papež nyní stojí u okna v Otcově domě, vidí nás a žehná nám.“ Těmito slovy se během pohřební homilie loučil se svým milovaným předchůdcem Benedikt XVI. Ale až dodnes pokračuje tato komunikace za pomoci četných lístečků, položených na hrob Jana Pavla. „Drahý Otče, chtěl bych se naučit odpouštět jako ty.“ „Pomáhej mi prožívat mou lásku v čistotě a pravdě.“ „Nikdy nezapomenu na tvá slova: ‚Nebojte se!‘.“

A nyní by měla následovat ona básnička... Ale nebude tomu tak. Třeba bude následovat zrovna tvůj text, tvá modlitba, tvá vzpomínka...